Prezidenti Václav Havel, Václav Klaus ani nyní Miloš Zeman neudělili  medaili bratrům Mašínům. Udělili byste ji vy?

Pavel Fischer

Pokud budeme zjednodušovat velmi složitou historii československé státnosti na otázku bratří Mašínů, tak neděláme dobře. Nicméně bojovali s režimem, který byl i ze zákona pojmenován jako zločinný. Na to je potřeba vzít ohled. Ale také na to, že vystupovali v podstatě jako vojáci, že tak uvažovali. Tyto věci bych si nechal znovu předložit a jsem připraven jejich vyznamenání zvážit.

Marek Hilšer

Udělil bych vyznamenání všem třem sourozencům Mašínovým. Rád bych vyzdvihl opomíjený příběh paní Zdeny Mašínové mladší, který je výjimečným příkladem nezlomného, a přitom nenásilného vzdoru proti komunistickému útlaku a úsilí o jeho uznání.

Jako společnost jsme se stále nevyrovnali s komunistickou minulostí. Komunistický režim byl zákonem z roku 1993 prohlášen za protiprávní, „zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný“, odpor proti němu pak za „legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a hodný úcty“. Premisy toho zákona se přitom ostýcháme přivést k závěru. Václav Havel to nazýval „úhybným myšlením“. Zločinný režim ani odpor proti němu nepředstavovaly abstraktní pojmy, ale konkrétní lidé. Právě v dnešní době relativizace hodnot má člověk v postavení vrcholného politika povinnost myslet důsledně a hovořit a konat věcně.

Hlavním poselstvím aktu vyznamenání by měl být příklad odvahy přijmout odpovědnost a bránit demokratické hodnoty, i když možná krajními prostředky. Četl jsem v Památníku tří odbojů v Lošanech dopis, který svým dětem napsal legionář a člen legendární skupiny protinacistického odboje Tři králové Josef Mašín. Pochopil jsem, že motivem bratří Mašínů bylo vlastenectví a vzor hrdinství jejich otce, které bylo po roce 1948 komunisty zesměšňováno a snižováno. Schopnost a odvaha následovat morální vzory by mohla být druhým poselstvím tohoto aktu. V tomto smyslu je vyznamenání důležitější pro nás než pro dosud žijící potenciálně vyznamenané.

Danuše Nerudová

Civilních obětí činů bratří Mašínů mi je lidsky velmi líto. Plně soucítím s bolestí pozůstalých, ale i tak jsem přesvědčena, že na odbojové aktivity bratrů se musíme dívat v kontextu tehdejší doby.

Uvědomuji si, že názory na tyto činy se ve společnosti různí. I přesto, že bych jako hlava státu společnost ráda spojovala, tak v tomto případě bych návrhu Poslanecké sněmovny na vyznamenání i přes nesouhlas části veřejnosti vyhověla. Vnímám to jako principiálně správnou věc.

Jako společnost jsme se v zákoně shodli, že komunistický režim byl zločinný a lidé, kteří proti němu bojovali, si zaslouží naši úctu a respekt.

Období padesátých let patří k jedné z nejtemnějších kapitol našich dějin. Komunistický režim popravoval nevinné, soudil lidi ve vykonstruovaných procesech a týral je ve svých žalářích. Tento protiprávní a zločinný režim měl desítky let fatální dopad na životy milionů lidí v naší zemi. Postavit se tehdejšímu teroru vyžadovalo obrovskou dávku osobní odvahy a často i hrdinství.

Celoživotní aktivity bratří Mašínů a jejich boj proti totalitním režimům si zaslouží naše uznání. Neutíkali kvůli tomu, aby se měli líp, ale proto, že kdyby tu zůstali, tak je pověsí. Poté, co se dostali na Západ, celý zbytek života pomáhali lidem, kteří byli stíháni režimem. Mnohokrát prokázali svoji osobní statečnost. To vše jsou důvody, proč bych návrhu na jejich vyznamenání vyhověla.

Petr Pavel

Skupině bratří Mašínů patří uznání a veškerý kredit za jejich podíl na boji za svobodu proti komunistickému režimu. Zcela správně dostali osvědčení o účasti ve třetím odboji od ministerstva obrany. Jsem rád, že se jim dostalo i ocenění v podobě čestné plakety premiéra Mirka Topolánka a jejich odkaz připomíná i nově otevřený Památník tří odbojů na Mašínově statku v Lošanech. Já mám problém s jedinou věcí, a to se zabitím nožem svázaného a omámeného policejního strážmistra. Chápu, že se můj pohled liší od perspektivy historiků nebo právníků, ale já se jako bývalý profesionální voják s tímhle nemůžu ztotožnit. Jako výsadkář, příslušník speciálních sil, jsem byl také cvičen na boj s nožem. Ale „boj“ muže proti muži, ne zabití odzbrojeného a spoutaného zajatce v bezvědomí. Boj ani odboj neznamenají absenci jakýchkoli pravidel. Ačkoli si hrdinství a symboliky jejich odkazu vážím, domnívám se, že byli již dostatečně oceněni, státní vyznamenání bych jim tedy neudělil.

Josef Středula

Zastávám názor, že státním vyznamenáním by měly být oceňovány mimořádné osobnosti, hrdinové současnosti i minulosti. Důvodem k vyznamenání by měly být morální hodnoty, zásluhy na rozvoji státu, věhlas nebo mimořádný čin. Bratři Mašínové se jako součást skupiny postavili proti odpornému a zločinnému komunistickému režimu, který neváhal organizovat a spáchat stovky justičních vražd, tisícům lidí přivodil smrt v důsledku uvěznění, statisícům lidí zničil život, často z malicherných důvodů. To jsou nesporná fakta.

Jejich zapojení do odboje zřejmě nastartovaly vraždy spáchané komunisty, činnost jejich skupiny ale také není nesporná. Nezaměřovala se jen na přímé zasažení tohoto zlovolného režimu. Při obstarávání prostředků k odboji vyhasly i životy, které s ním podle veřejných pramenů měly společného pramálo. Může být vražda nevinného člověka ospravedlnitelná vyšším morálním principem a cílem? Mám odpor k ospravedlnění jakékoli vraždy, ani příslušníky SNB podle mého názoru nebylo nutné usmrtit, kvůli nutnosti získat zbraně. Zda bych vyznamenal bratry Mašíny, nedokážu bez znalosti všech podrobností z dobových dokumentů, kontextů a historických reálií jednoznačně odpovědět. Pocitově spíše ne, tímto otázku jejich vyznamenání neuzavírám.