S kým a o čem debatovat

Většina z nás ví, že základem demokracie je diskuse. V určitou chvíli ale musí nastat moment, kdy se nabídne pevné stanovisko. Zkrátka se nastaví mez, za kterou se debata už nevede. Putin je jediný strůjce války proti Ukrajině. Tečka. Kyjev má právo se bránit. Tečka. Rusko nemá právo anektovat cizí území. Tečka.

Ti, kteří vyšli na začátku září na Václavské náměstí, aby protestovali proti vládě, ještě nemuseli tušit, kdo vlastně akci organizoval. Po výstupu řečníků ale už bylo jasné, že jde o zastánce Vladimira Putina, dezinformátory a lidi, kteří na protestu jen vydělávají peníze. Bez ohledu na jejich důvody jsou to kolaboranti nejzločinnějšího režimu, jaký na planetě vládne. A nezastíní to ani řeči o neutralitě. George Orwell to v roce 1942 na adresu lidí, kteří obhajovali neutralitu, napsal přesně: „V praxi však člověk nemůže být neutrální a sotva existuje válka, ve které by bylo jedno, kdo vyhraje. Téměř vždy jedna strana víceméně symbolizuje pokrok a druhá je víceméně reakční.“ Rozhodování máme o to jednodušší, že Putin není neutrální vůči nám.

O neutralitě se ostatně většinou mluví jen v první části odpovědí protestujících. Jak ukázalo vysvětlení sympatické paní, která Aktuálně.cz řekla, že vláda má odejít, protože potřebujeme někoho, jako je Putin či Orbán. Na námitku, že změna se dělá v parlamentních volbách, odpověděla: „Hitler se ptal? Lenin se ptal? Až budou volby? Když něco nejde řešit normální cestou, tak se musí zvolit nestandardní cesta.“ Reportér chtěl dodat, že „mnoho lidí vám řekne“, přerušila ho však slovy: „Ale mně je jedno, co říká řada lidí, protože já s řadou lidí nesouhlasím.“

To, že jste lidi s takovými názory dosud nepotkali, neznamená, že tu nebyli. Ve výzkumu CVVM, který proběhl před rokem, tedy před začátkem války, řeklo 52 procent dotázaných, že demokracie je nejlepší možná vláda,
23 procent by za určitých okolností jako lepší akceptovalo autoritativní způsob vládnutí, celých 18 procent si myslelo, že pro lidi, jako jsou oni, je jedno, jaký vládne režim, a sedm procent netušilo, co odpovědět.

Pozoruhodné je, že toto rozložení postojů se za posledních dvacet let příliš nehýbe. Je jedno, jestli vládne Zeman, Topolánek, Babiš či Fiala. Změnit vztah k demokracii, bude tudíž velmi těžké. Z výzkumů vyplývá, že skepse vzrůstá s tím, čím nižší je životní úroveň dotázaných. A tito lidé zatím většinou nechodí k volbám, protože nevěří systému. Ukázalo se to i v senátních vobách. Tento jev popsal již zmiňovaný Orwell: „Bída vymaže budoucnost.“ Proto je třeba i dnes lidem v nouzi pomáhat, ale zároveň musíme opakovat, že ať by byl u moci kdokoli, museli bychom se nějak uskromnit. Čelíme dopadům války. Toto vysvětlování je celospolečenský úkol.

Názorům výše citované paní nemá cenu se divit, ale nemá ani smysl s ní ztrácet čas hlubokými debatami. Sama říká, že o to nestojí. Takovou pozici je nutné vnímat, pevně zaujmout vlastní a nenechávat si ji jen pro sebe. Důležité je oslovit ty, kteří váhají. Znovu se dostává do střetu demokracie a totalitarismus. Nepojmenovat to tak, znamená snižovat šance na vítězství demokracie. Paní z náměstí také připomněla, jak důležité je pro nás doma, aby Putin na Ukrajině nevyhrál. Každý doklad toho, že se válka a zaškrcení svobody despotům vyplácí, nás ohrožuje, protože inspiruje následovníky.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery
šéfredaktor