Super Maria střídá super pomoc

Časté střídání vlád není v Itálii nic výjimečného. Kabinet, který skončil minulý týden, je za posledních pětasedmdesát let šedesátý sedmý. Všechno ostatní ale na odchodu premiéra Maria Draghiho výjimečné je. Vláda nepřišla o důvěru parlamentu a také ve společnosti se těšila nadprůměrné podpoře. Draghi vrátil Itálii do centra evropské politiky a začal prosazovat reformy. Celkově šlo o výjimečně úspěšný příběh nejen na italské poměry, ale i v evropském kontextu. Přesto tzv. Super Mario končí.

Draghiho vláda byla jen krátkodobým řešením dlouhodobých potíží italské politiky. Někdejšího šéfa Evropské centrální banky a člověka se světovým renomé jmenoval do úřadu v únoru 2021 prezident Sergio Mattarella jako nadstranického premiéra, na kterém byly schopny se shodnout téměř všechny strany v parlamentu. Draghi pak svoje působení podmínil právě tím, že si udrží širokou podporu. Když se v minulých týdnech některé strany začaly cukat, bylo jasné, že kabinet je na pokraji konce. Hlasování o důvěře přežil, ale tři klíčová uskupení během něj odešla ze sálu. O den později podal Draghi rezignaci.

Za koncem uznávaného premiéra důležité evropské země stály podle analytiků obavy některých stran, že čím déle bude na Itálii dopadat současná krize, tím hůř pro ně. Předčasné volby, které se budou konat koncem září, pravděpodobně vyhraje strana Bratři Itálie, vedená ženou Giorgiou Meloni. Její partaj má kořeny v neofašistických hnutích a dnes prosazuje tvrdě protiimigrantskou politiku. Na…