„Nakonec jsme byli rádi za bod“, „jsme rádi za kousek chleba a sklenici vody“, „jsme rádi za výhru, ale Finové byli lepší“. Na tyto a další podobné věty lze v médiích narazit čím dál častěji, a je tedy namístě otázka, zda vazba „být rád za něco“, která leckoho nepříjemně tahá za uši, patří do spisovné češtiny, nebo nikoli.
Jak je vidět v úvodu tohoto sloupku, konstrukce „být rád za něco“ je oblíbená a hojně rozšířená především mezi sportovci. Pozadu ale nezůstávají ani politici nebo umělci a další lidé vystupující ve veřejném prostoru. Důvodem sílící popularity tohoto obratu je zřejmě fakt, že původní vazba „být něčemu rád“ je mluvčími vnímána jako silně knižní, a do běžného hovoru se jim proto nehodí.
Druhou možností, jak se vyhnout vazbě „být rád za něco“, je použít vedlejší větu, například: „jsem rád, že jsi tak ohleduplný“ či „jsme rádi, že jsme v tomto duelu zvítězili“. To už je ale pro část mluvčích asi příliš složité, a tak mnohdy sáhnou po jednodušší konstrukci.
Spojení „být rád za něco“ vzniklo takzvanou kontaminací, tedy zkřížením vazeb dvou významově blízkých sloves – „být něčemu rád“ a „být vděčný za něco“. Zatímco konstrukce „být vděčný za něco“ je podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (2005) náležitá a běžná, vazba „být rád za něco“ je ve stejném zdroji uvedená jako novější a hovorová. Je proto přiměřená v méně oficiálním, zejména mluveném projevu.
Ačkoli někteří uživatelé jazyka považují konstrukci „být…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
