Zbývají tři roky

Veřejnost si už zvykla na série varovných zpráv Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), které shrnují naše vědomosti o rychlosti, závažnosti a příčinách globálního oteplování. Přesto je ta nejnovější z minulého týdne něčím výjimečná. Zaměřuje se na to, jak klimatické změny zastavit, a stanovuje lhůtu, ve které je potřeba jednat. A je to lhůta nesmírně krátká. Dotaženo do extrému lze říci, že na záchranu světa máme tři roky.

Do roku 2025 je potřeba dosáhnout zásadních změn prakticky ve všech oblastech lidské činnosti, aby výsledkem byl konečně pokles světových emisí skleníkových plynů. Pokud se tento bezprecedentní obrat nepodaří, pak – slovy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese – „směřujeme ke klimatické katastrofě: velká města pod vodou, nebývalá vedra, silné bouře, nedostatek vody na mnoha místech, vyhynutí milionu druhů rostlin a živočichů“.

V situaci, kdy ruská agrese vůči Ukrajině rozkolísala světový trh s plynem a ropou, což může mít na snižování emisí krátkodobě negativní dopad, je rok 2025 dvojnásob šibeniční termín. A pak je tu ještě jeden problém: zpráva mezi řádky konstatuje, že ani nejrychlejší zavedení solárních panelů, větrných elektráren či elektromobilů stejně nebude stačit. V dlouhodobém časovém měřítku potřebujeme i technologie, které jsou zatím technicky i ekonomicky tak trochu na hranici science fiction.

Ekonomicky to vychází, ale…

Přes desítky let klimatických vyjednávání, přes úspěšnou konferenci v Paříži v roce 2015…