Musím být se svým lidem

Maryja Kalesnikava je jednou z nejodvážnějších političek současného světa. Za vůdčí úlohu v protestech proti zmanipulovaným prezidentským volbám v Bělorusku v létě 2020 se jí chtěl diktátorský režim prezidenta Aljaksandra Lukašenky zbavit násilným vypovězením do ukrajinského exilu, to Kalesnikava odmítla, a aby to policistům znemožnila, na hranicích roztrhala svůj pas. Odpovědí Lukašenky bylo její exemplárně tvrdé potrestání, po roční vazbě dostala loni jedenáct let v trestanecké kolonii za údajný pokus o státní převrat, členství v extremistické skupině a výzvy k narušování národní bezpečnosti. Její možnost komunikovat s okolním světem je od té doby značně omezená, Respektu se nyní podařilo získat rozhovor s ní z vězení.

Jak se aktuálně cítíte? Jak byste popsala svůj zdravotní a psychický stav?

Vězení škodí zdraví a já nejsem výjimka. Snažím se maximálně chránit, také o sebe pečovat v rámci možností. Vždy si najdu nějakou práci nebo činnost, abych neměla čas smutnit a být v depresi. Obzvlášť mi pomáhají četba, sport a červená rtěnka.

Nikdy jste za tu dobu ve vězení nelitovala, že jste se postavila Lukašenkovu režimu, což vás stálo svobodu?

Ne. Každý má svoji roli a osud, a já si vybrala tento. Pro mě navíc není téma zabývat se minulostí, ale tím, co bude dál. Jak naše činy povedou ke konkrétním výsledkům.

Běloruský režim vás chtěl vypovědět ze země, vy jste se…