S rozumem, anebo s Klausem?

V tématu tohoto čísla se zamýšlíme nad tím, zda byl nejslavnější hrdina spisovatele Jaroslava Haška spíš génius, nebo blb. To se hodí i pro přemýšlení nad naší aktuální situací. Chovají se během pandemie Češi, kteří se rádi označují za národ Švejků, spíš moudře, nebo hloupě? Odpověď je v tomto případě bohužel jasná: na rozdíl od dobrého vojáka u nás zatím zřetelně převažuje druhá možnost. Místo abychom se tak jako Josef Švejk snažili i přes nekompetentní velení válku (v našem případě s virem) za každou cenu přežít, děláme vše pro to, aby nám novodobí feldkuráti zazvonili umíráček.

Na pohovce slečny Elly

Švejk se v Haškově románu vyznačuje unikátní schopností plnit doslovně jakýkoli rozkaz. Nepřemýšlí nad tím, zda je smysluplný, prostě s úsměvem na tváři provede, co se mu nařídí. Soudě podle vývoje pandemické situace v českých zemích děláme pravý opak. Na rozdíl od Švejka si v hlavách rozebíráme každé vládní nařízení, a pokud usoudíme, že nemá smysl nebo že se nám nehodí do krámu, okamžitě vymyslíme, jak ho obejít. Někdy je to docela pochopitelné, protože současný byrokratický aparát chrlí podobné nesmysly jako ten rakousko-uherský před více než sto lety. Většinou to ale pochopitelné není.

Švejk by nikdy nespekuloval, jak by se mohl dostat do zavřeného trutnovského okresu nebo jak by mohl chodit i v karanténě do práce. Jeho mentalita by mu naopak velela zapomenout, že nějaký Trutnov vůbec existuje, a zůstat v důsledné izolaci až do chvíle, než mu někdo přijde…