Jen krátce před smrtí stihl Jan Sokol vydat knihu Odvaha ke svobodě. Jeho partnerem v rozhovoru byl opět publicista Josef Beránek, s nímž už vydal autobiografickou publikaci Nebát se a nekrást (Portál 2003). Nové interview se v šestnácti kapitolách zaměřuje víc na jeho promýšlení zásadních otázek současnosti, k němuž v závěrečné části přináší i tresť jeho myšlenek o rytmu a čase, vývoji práva či náboženství. Představuje tak reprezentativní průřez jeho myšlením a mnoha odlišnými oblastmi, jimiž se zabýval – a v tom může být překvapivé. Přináší obraz myslitele, který uměl syntetizovat a popularizovat poznatky z mnoha oborů a zasazovat je do kontextu uvažování antických myslitelů i soudobé filozofie.
Tragicky vážně
Vyučený zlatník Sokol (1936) dálkově studoval matematiku na MFF UK a do roku 1990 pracoval jako programátor. Patřil k první vlně signatářů Charty 77, po roce 1989 byl poslancem a ministrem školství, neúspěšně kandidoval na úřad hlavy státu. Především ale působil jako univerzitní pedagog a byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, k čemuž potřeboval po převratu získat potřebné tituly.
V knize někdy vyjadřuje stud, že jeho vzdělání nebylo tak systematické, ale třeba Jiřina Šiklová jej označila za jednoho z nejvzdělanějších lidí, které poznala. Každopádně z jeho výkladů promlouvala právě bohatá zkušenost vycházející z rukodělných profesí. Sám přiznává, že mu někdy stačilo nepříliš komplikované vysvětlení, čímž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
