Jedním ze stylistických lapsů, jichž se lidé dopouštějí v mluveném i psaném projevu, je spojení logicky nespojitelného. Objevují se tak mnohdy bizarní sousloví, kterým se čtenáři rádi zasmějí, tedy pokud je postřehnou, některá z nich jsou totiž nenápadná a na první pohled nás nezarazí. V jazykovědě pro tato stylistická nedopatření existuje původem řecký pojem „katachreze“.
Nejčastěji vzniká katachreze při míchání metafor či idiomů. To se sice může uplatnit jako umělecký prostředek, ale v běžné řeči ani v publicistice by tomu tak být nemělo. Výstižným příkladem je „vytloukat čerta ďáblem“: tady došlo k prolnutí dvou metafor – „vytloukat klín klínem“ a „vyhánět čerta ďáblem“.
Nebo „došlápnout někomu na kobylku“, kde kreativní autor bezděčně spojil „došlápnout si na někoho“ a „dostat se někomu na kobylku“, tedy dvě varianty téhož významu. Stejně tak komický je popletený idiom „rozprášit nepřítele na hlavu“, v němž se sloučilo „porazit nepřítele na hlavu“ a „rozprášit nepřítele“.
Vyhnout se katachrezím ve vážně míněném textu je nezbytné, pokud nemá výsledek působit směšně, ale ne vždy se to zcela podaří. Je to zkrátka „ožehavý oříšek“ – pardon, další katachreze ze dvou synonymních metafor, a to „ožehavý problém“ a „tvrdý oříšek“.
Jednání mezi vládní koalicí a opozicí se ocitlo na „mrtvé koleji“. Tady není jasné, zda pisatel měl na mysli „mrtvý bod“, nebo „slepou kolej“, výsledek je ale v obou případech stejný: k dohodě politiků napříč politickým spektrem opět nedošlo…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu