Petra Pecková: Lidé v nás hledají naději

S jakou náladou se u veřejnosti setkáváte?

Lidé už zkrátka nechtějí covid. Ale ten hned tak nezmizí. Rizika se zásadně sníží až tehdy, až budou všichni proočkovaní. V tom nyní vidím hlavní řešení.

Mám zkušenost se čtyřiaosmdesátiletou babičkou z vašich středních Čech, měla vypsaný termín, pak jí byl zrušen a dlouho neměla žádný jiný. Je to ojedinělá zkušenost, nebo obecnější situace ve Středočeském kraji?

Naše očkovací situace procházela dlouhodobým vývojem a měnila se. Když vláda 15. ledna spustila rezervační systém, vytvořilo se v lidech 80+ očekávání, že se zaregistrují a hned půjdou na řadu. Jenže ten počet vakcín tu nebyl, čísla, která jsme dostali z ministerstva zdravotnictví, se ponižovala. Museli jsme rezervace rušit. Teď je situace opačná, vakcíny jsou, pustíme třeba 200 očkovacích termínů, pošleme seniorům SMS, že je vypsaný termín, ale oni na to často nereagují. Takže je kontaktujeme přes jejich obce, starosty, pečovatelky. Tohle je priorita, včera jsem měla videokonferenci se starosty obcí s rozšířenou působností a mluvili jsme o tom, jak co nejvíce seniorů oslovit, když nereagují na zvací SMS. Starostové se snaží mít jejich seznamy, v okamžiku, když víme, že je nenaplněné místo, řekněme v Kladně, že někdo nepřišel, aktivně obvolávají náhradníky. V očkovacích centrech také zveme na 200 míst třeba 300 lidí, protože velké procento nereaguje, a daří se nám jakž takž dosahovat plánovaných čísel.

Hejtmani na sebe teď upozornili žádostí vládě, aby vyhlásila nový nouzový stav na dva týdny. Došlo k tomu bezprostředně poté, co to odmítla udělat Poslanecká sněmovna. Sešla jste se s vedením STAN, předsedou Vítem Rakušanem, a řešili jste váš postup?

Ne. Nesešli jsme se přímo. Ale mluvili jsme spolu, to ano. Hlasování v Poslanecké sněmovně bylo ve čtvrtek a od čtvrtka večer zavládlo totální peklo. Volali vyděšení lidé, posílali e-maily, měli dojem, že snad nastane konec světa. Následně v pátek večer už se sešli hejtmané a členové vlády, další jednání bylo v sobotu a další v neděli. Na pátek jsem svolala středočeský krizový štáb, byli tu zástupci právního oddělení, krizaři, zabývali jsme se tím, jestli je pravda, že bez nouzového stavu přijdeme o armádu v sociálních zařízeních a nemocnicích, zda budeme muset vracet ventilátory do Správy státních hmotných rezerv, čímž hrozil ministr vnitra Hamáček.

Žádost o prodloužení nouzového stavu tedy bylo čistě rozhodnutí hejtmanů?

Ano, čistě naše rozhodnutí. Neměli jsme důvod ani prostor to konzultovat s našimi stranami, nebyla to stranická věc.

No, důvod by asi byl. Vedení vašich opozičních stran řeklo ve sněmovně, že nouzový stav už nemůže pokračovat, protože vláda ho jen zneužívá jako obtížně kontrolovatelný nástroj, a přitom jeho prostřednictvím nedokáže problém řešit. Vy jste ale jako vysoce postavení členové těch samých stran řekli opak. To je hodně nesrozumitelné.

STAN a Piráti dali premiérovi už dávno jasné body, návrhy změn, podněty ke zlepšení, ale Andrej Babiš na ně dlabal. Udělal si, jak známo, čas až na poslední chvíli, v den hlasování ráno, když mu vypověděli poslušnost komunisté. V tu chvíli však nechtěl s opozicí v Poslanecké sněmovně najít nějaký společný kompromis, chtěl jen souhlas pro nouzový stav. Odmítal jednat. Naše poslance to postavilo do neúnosné situace, a jestli se ptáte mě, tak já se jim nedivím a já osobně si myslím, že by se řešení krize zvládlo i bez nouzového stavu, pokud by byla vládou nastavená opatření smysluplná a v celé republice stejná. Ale k tomu vývoj nesměřoval, proto jsme nakonec požádali o nouzový stav jednohlasně jako hejtmani.