Minisérie Netflixu Dámský gambit o zázračné šachistce ukazuje scény, kdy jsou souboje provázeny obrovským zájmem veřejnosti, ať se konají ve Spojených státech nebo v Sovětském svazu. V tom seriál není daleko od pravdy – skutečně bývaly doby, kdy se při vrcholových partiích téměř zastavil svět. Když v roce 1972 porazil americký šachista Bobby Fischer sovětského soupeře Borise Spasského, zápas sledovaly v televizi miliony diváků. Před pětadvaceti lety ovšem napětí bipolárního světa vystřídala jiná dělicí čára: podobně obří zájem vyvolala série, kdy se proti sobě postavili člověk a umělá inteligence.
O šesti šachových partiích hraných ve Filadelfii psal i Respekt v článku Tvořivost ještě vítězí nad monstrem. Zástupcem tvořivosti byla světová špička, ruský velmistr Garri Kasparov, oním „monstrem“ pak superpočítač IBM zvaný Deep Blue. „V královské hře může vzniknout astronomické množství různých postavení. Z této šokující skutečnosti plyne, že i seberychlejší komputer je s to propočítat jen nepatrný zlomek myslitelných variant. Sestavit takovou databázi, která by obsahovala všechny pozice a jejich řešení, je dokonce principiálně nemožné,“ zaznělo v textu. Přesto stroj v úvodní partii nejsilnějšího světového šachistu porazil. Schopnosti počítače s vloženými údaji o hrách mistrů ze všech nejvýznamnějších turnajů 20. století tak nenechaly chladným ani hlavního komentátora klání, amerického velmistra Yassera Seirawana, který byl ohromen „hloubkou analýz a rychlostí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
