Česku dochází dech
Nemocnice se drží silou vůle zdravotníků, společnost je unavená, vláda neví, jak dál. Cesta ale existuje.
K dosažení nálepky „dramatický“ si týden obvykle vystačí s méně zásadními zvraty, než přineslo uplynulých sedm dní. Na jejich počátku byl kardinálním tématem spor Senátu s vládou o ústavnost znovu vyhlášeného nouzového stavu. Začala také jednání mezi opozicí a vládou o novém pandemickém zákonu, díky kterému by se Česko do budoucna mohlo bez stavu nouze obejít. To přehlušily středeční výsledky testování a údaje z nemocnic. Ukázaly, že v Česku se epidemie šíří nejrychleji v Evropě, a přemýšlení nad ústavními pravidly vystřídal strach z úplného přehlcení špitálů. Tuzemská společnost pohlédla do tváře reálnému riziku, že za dva nebo tři týdny budou v nemocnicích umírat lidé, na které nezbude lůžko ani dostatek pečovatelských sil naprosto vyčerpaného zdravotnického personálu. Česko se dostalo do velkých problémů a ani lékaři, ani politici, ani epidemiologové neříkají, že to bude dobré.
Čísla špatná, aspoň to Německo
Pozornost veřejnosti minulý týden ve středu zaujaly výroky ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) o tom, že ačkoliv se zdejší nemocnice blíží maximu své kapacity, další plošná opatření proti setrvalému šíření epidemie nemá smysl zavádět, neboť lidé prý stejně nedodržují ani ta stávající. Ještě důležitější zprávy – přinejmenším pro české pacienty s těžkým průběhem covidu – začaly chodit o pár hodin později z různých nemocnic v Čechách. Nejenže nemají samy volná lůžka intenzivní péče, ale komplikuje se jim už i doposud existující možnost převézt nové pacienty do jiných zařízení. Všude už dochází místo a systém převozů začíná drhnout. „Dokážu si představit, že v příštích dnech možnost využívat kapacity jiných nemocnic prostě nebude,“ řekl v pátek Respektu Tomáš Drasnar, vedoucí covidového oddělení v nemocnici ve středočeském Slaném.
Dosud na většině území republiky platilo, že pokud některá nemocnice potřebovala uvolnit kapacitu, poslala lehčí případy do blízkých nebo vzdálených nemocnic. Ještě minulé úterý putoval pacient z podkrkonošského Trutnova do Brna. Doktor Drasnar říká, že pokud se v nemocnicích razantně zvýší počet pacientů v těžkém stavu, z převozů se beztak stane krajní řešení. Pro takové pacienty jsou totiž cesty velmi náročné a lékaři realisticky odhadují, že někteří je nepřežijí.
Oddělení jsou plná a epidemie nekončí, ale zrychluje.
Pokud se epidemický trend nezvrátí, dostanou se během tří týdnů – to říká ministerský odhad – nemocnice v celém Česku do stejné situace, jako jsou ty v Chebu a Sokolově, které – jak popisují tamní lékaři – musí mezi pacienty vybírat. Ne každý, kdo by potřeboval intenzivní péči, ji dostane. Šance takového pacienta nemoc přežít je pak nižší.
Už nyní je v českých nemocnicích víc pacientů v těžkém stavu, než bylo na vrcholu podzimní epidemie počátkem listopadu (viz graf). Rozdíl je v tom, že nyní epidemie nevrcholí, ale podle všeho se teprve znovu rozbíhá. Podle expertů je na vině britská mutace, která oproti podzimu dramaticky mění situaci. Je zhruba o polovinu nakažlivější, a nemocnice se proto oběťmi viru zaplní rychleji. Podle ministra Blatného hraje roli i nepříznivé zimní počasí, kvůli kterému hospitalizovaní potřebují víc času na zotavení a na lůžku stráví víc času.
V pátek večer bylo ještě relativně dost volné kapacity na Moravě (viz mapa), kam podle virologů britská mutace zatím nedorazila, šíří se totiž ze západního směru. Ministerstvo si sice vytyčilo cíl Moravu před nakažlivější variantou uchránit, ale podle epidemiologů je to neproveditelné a nemoc se začne v blízké budoucnosti šířit rychle i tam.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu