„Je tu prostor pro různé teorie. Možná je život vzácný. Možná je běžný, na rozdíl od inteligence. Nebo je možná běžný i inteligentní život, ale technologie, která ho pozvedá, ho nakonec zahubí.“ Tohle není citát z bulletinu fanoušků sci-fi, takhle se v komentáři ve svém nejnovějším vydání zamýšlí nad mimozemským životem britský týdeník The Economist.
Anglosaský svět žije v těchto dnech v podstatě dvěma tématy. Koronavirem a také barvitým líčením nedávné téměř fatální srážky americké demokracie se stoupenci Donalda Trumpa. A vlastně ještě třetím, zájmem o možnost života mimo tuto planetu. Ten zjevně vyvolala čerstvě vydaná kniha astrofyzika Aviho Loeba Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemšťan: První známky inteligentního života mimo naši planetu). Harvardský vědec v ní tvrdí, že podivný asteroid, který nedávno prolétl sluneční soustavou, lze nejlépe vysvětlit jako dílo mimozemské civilizace. The New Yorker problému věnoval text slovutné Elizabeth Kolbert, The New York Times se do tématu pustil v komentáři, The Guardian v rozhovoru. A The Economist věnoval mimozemšťanům texty hned tři.
Úvahy krouží kolem drtivé nepravděpodobnosti, že bychom v nepředstavitelně rozsáhlém vesmíru mohli být z nějakého důvodu skutečně sami. Zároveň žasnou nad tím, jak málo vlastně dnes zvedáme hlavu ke hvězdám, jak se celé otázce téměř automaticky vysmíváme a do jaké míry je pro vědce úvaha plynoucí tímto směrem v podstatě profesní sebevraždou. „Ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu