Premiérem v nové italské vládě se stal bývalý šéf Evropské centrální banky a v Evropě zavládlo vzrušení. Třiasedmdesátiletého Draghiho má každý rád. Je klidný, uměřený, jak by člověk u bankéře čekal, zároveň má na tváři neustále milý úsměv a umí říct ve správnou chvíli tu správnou větu, která nepostrádá emoce. Třeba když na vrcholu dluhové krize v roce 2012 prohlásil, že ECB udělá „cokoli, co bude třeba, aby zachránila euro“.
Jakmile se potvrdily spekulace, že má vést novou vládu, Draghi se okamžitě stal nejpopulárnějším politikem v Itálii s podporou přes 70 procent, ačkoli ani není politik; je bezpartijní a žádnou politickou stranu za sebou nemá. V italských novinách jsou mu udělovány přívlastky jako „skvělý“, „super“ a analytici mluví o fenoménu „Draghiho kouzla“. Do svojí proevropské vlády získal i dosud ostře euroskeptickou Ligu Mattea Salviniho a Salvini prohlásil, že mu bude „ctí“ sloužit Itálii právě pod Draghim.
Z hlediska Itálie je sázka na bankéře dobrá volba. Předchozí kabinet se rozpadl kvůli sporu o využití až 200 miliard eur, které Itálie dostane z EU na restart po pandemii, a dohodnout se bude teď prioritní úkol nového kabinetu. Je ale dost možné, že Draghiho jméno budeme víc skloňovat i v našich zeměpisných šířkách.
EU vždycky fungovala na bázi seniority, kdy v momentech zlomu vyhledává postoj nejváženějšího člena kruhu lídrů. Dlouho to byla Angela Merkel, ta však letos na podzim končí. Přirozený nástupce, Emmanuel Macron, už žije kampaní před…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu