Milion chvilek neklidu

O dobrém sobotním obědě má zcela jistě úplně jinou představu. Sehnat nějaké slušné jídlo uprostřed Ústí nad Labem v době zavřených hospod ale není úplně snadný úkol. Zároveň to není nic, čím by chtěl ztrácet příliš čas, takže sahá po jedné z mála nabídek, okénku McDonald‘s, jež mu doporučili kolegové. Ti dnes mají úplně stejný program jako on – a nejde jen o jídlo.

S deseti z nich se lídr nového politického hnutí Lidé PRO Mikuláš Minář vydal do metropole severních Čech, aby tu během posledního lednového víkendu společně ulovili co nejvíc podpisů možných podporovatelů. Právě jejich nashromážděním Minář podmínil loni v zimě založení nové strany a účast v letošních sněmovních volbách. Stanovil si hodně ambiciózní cíl dát jich dohromady půl milionu, tedy mnohonásobně víc, než vyžadují české zákony. Kontaktní kampaň, kterou se kvůli tomu snaží dělat, nikdy nebyla lehká disciplína, a teď v době restrikcí jde o doslova neprozkoumaný terén, v němž by si mohli vylámat zuby i ostřílení političtí matadoři.

Minářovi ale nic jiného nezbývá. Pokud chce uspět, musí na ulici napřímo oslovit co nejvíc lidí. V Ústí je třeskutá zima a lídr právě odběhl poradit se s kolegy do tepla chodeb zdejšího obchodního domu. „Poprosím novináře, aby nás teď nechali o samotě,“ komentuje akci jako v podstatě standardní politik. Muž, který předloni ještě jako lídr občanské iniciativy Milion chvilek pro demokracii dokázal dvakrát za sebou zaplnit Letenskou pláň protivládními demonstranty, chce už za pár týdnů poskočit v politice o level výše. Zkušenost z terénu ale ukazuje, že půjde o velmi tvrdou a těžkopádnou pouť, hnutí dosud nashromáždilo jen něco přes třicet tisíc hlasů.

Mladí jako Okamura

Žlutá barva je evidentně Minářova oblíbená. Nosíval ji na sobě při demonstracích proti Babišově vládě a zvolil ji i nyní na hlavní třídě v Ústí nad Labem: je zachumlaný do žluté šály a ve stejné barvě má i přišpendlenou poznávací placku hnutí Lidé PRO. Kolem poledne zde postavil propagační stánek, moc se u něj ale nezdržuje. Místo zaujímá jeden z dobrovolníků, kteří zareagovali na jeho nedávnou výzvu, aby mu šli pomoci.

Oproti Minářovi je poněkud nesmělý, říká, že se v terénu teprve otrkává a že čeká, jestli se u něj někdo ze zvědavosti zastaví. Zájemců ale není mnoho. Kdo chce dnes někoho ulovit, musí toho udělat mnohem víc. Sám Minář kolemjdoucí aktivně zastavuje a snaží se s nimi navázat rozhovor. „Co vás štve? Štve vás Andrej Babiš?“ oslovuje na ulici jednu z procházejících Ústečanek, která nesměle pokyvuje hlavou. „Vidíte, mě štve taky. Tak to jsme dva,“ odpovídá sám sobě.

Vzápětí Minář krátce připomíná svůj příběh, zdůrazní, že to byl on, kdo dostal proti Babišovi davy lidí na Letnou a Václavské náměstí a pokračuje dál v pozitivním tónu. „Nejde jen o to protestovat. Je třeba udělat další krok – přivést zajímavé mladé lidi do politiky a zkusit změnit věci, na které se nadává,“ popisuje svůj plán. Na delší rozhovor ale už nedojde, žena říká, že nemá zájem, a jde dál.

Podobně reaguje zhruba jeden ze čtyř oslovených, ostatní se nechávají přesvědčit. Ani to ale ještě neznamená, že by se aktuálně připojený podpis v budoucnu – kdyby strana skutečně vznikla – přetavil v konkrétní hlas ve volbách. „Jste mi sympatičtí, líbí se mi mladí lidé. Ještě se mi taky líbí Okamura, jde na to zostra,“ říká Minářovi při podpisu archu další náhodně oslovený starší muž.

Že dotyčný váhá mezi dvěma zcela rozdílnými póly, Mináře moc netíží, podpora ve volbách je pro něj momentálně předčasná meta, takže rychle poděkuje a utíká za dalšími. Podobná scéna se ve stejný okamžik opakuje na čtyřech dalších místech v Ústí. I tam – vždy na rušných uzlech, jako jsou východ z vlakového nádraží, hlavní náměstí nebo vlez do obchoďáku – stojí stánek s dobrovolníkem, kolem kterého agitují další mediálně známé tváře Lidí PRO.