1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Mohl by to být pes. Už kdysi dávno pochopil, že za laskavý pohled dostane teplý pelech a večeři. A že zároveň dá člověku pocit, že je ve stálé blízkosti přírody. Je to docela férová domluva.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
V poslední době to byl covid-19, respektive způsob, jakým se s ním politický systém (ne)vypořádal. Na podstatně dlouhou dobu nebylo možné hrát a bylo až dojemné vidět solidaritu mezi muzikanty. Rozjely se sbírky, podpořili se hudební učitelé nebo maminky na mateřské, na které se systémově zapomnělo. Ač jsem zprvu nechtěl, dost aktivně jsem se zapojil a moc věřím, že tyto iniciativy budou v nějaké formě pokračovat a přinášet další potřebné změny.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Nemohu nezmínit sametovou revoluci. Byly mi sice čtyři roky, ale bylo to nezapomenutelné. Měl jsem tehdy laryngitidu a máma s tátou se střídali – jeden vždy hlídal a druhý šel na Václavák.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Vnitřně pláču pokaždé, když vidím někoho – natož politika – ve veřejném prostoru lhát. Doopravdy jsem plakal jedinkrát, a to když jsem na internetu viděl záběry dospělých a dětí po chemickém útoku v Sýrii před třemi lety. To už z hlavy nikdy nevymažu.
5. Které vaše přesvědčení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu