Vesmír jako iluze
Kam dospělo naše chápání kosmu a co z toho může plynout pro společnost
Všichni se nacházíme v hlubinách jeskyně, spoutáni řetězy vlastní nevědomosti, našimi předsudky. Chabé smysly nám odhalují pouhé stíny,“ parafrázuje Platona v jedné ze svých knih italský teoretický fyzik a filozof vědy Carlo Rovelli. A sám usiluje o to, aby byly „řetězy nevědomosti“ zpřetrhány. Je jedním z tvůrců smyčkové kvantové gravitace, teorie, jež se snaží pochopit skrytou podstatu reality „vně jeskyně“, nezkreslenou nedokonalým lidským vnímáním. Zároveň proslul jako výjimečný komunikátor, který ve svých knihách pro veřejnost současné objevy propojuje s představami antických i středověkých myslitelů.
Pětašedesátiletý Rovelli se umísťuje na předních místech anket o nejvlivnější myslitele světa. Jeho obdivovatelem je například spisovatel David Mitchell, Rovelliho texty načetl pro audioknihu herec Benedict Cumberbatch. Přesto je sám Rovelli i určitým reprezentantem situace, v níž se jeho věda ocitla: nové experimenty stále znovu potvrzují správnost velkých fyzikálních myšlenek 20. století, další převratné objevy ale nepřicházejí. Příroda nám neukazuje, kudy ve výzkumu dál, a současné teorie jsou tak složité, že jim veřejnost – přes veškerou snahu popularizátorů typu Rovelliho – už vůbec nerozumí. Kosmologie jako kategorie myšlení, která v minulých tisíciletích a staletích nabízela srozumitelný výklad světa a vzniku vesmíru, ztratila pochopení běžného člověka.
Muž, který nebyl
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu