Sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi zbývalo 20. října 1982 jednadvacet dní života. Poslední, co okolí generálního tajemníka komunistické strany potřebovalo, byly špatné zprávy, které by mohly podnítit destabilizaci. Tragédie, která se odehrála v ochozech stadionu Lužniky, tak zůstala dalších sedm let víceméně utajena. Noviny Večerní Moskva den po zápase semifinále Poháru UEFA mezi Spartakem Moskva a nizozemským HFC Haarlem reportáž ze zápasu jen doplnily stručnou notickou: „Včera se stala na Lužnikách nehoda. Po fotbalovém zápase bylo zraněno několik diváků.“
Dvě strohé věty v sobě ale skrývaly smutné drama s tragickým koncem. Ve svých vzpomínkách jej pro britský deník The Guardian popsal emeritní profesor ruštiny Jim Riordan, který žil v té době v sovětském hlavním městě a zápas sledoval na zmrzlém stadionu jako jeden z mála cizinců. Těsně před finálním hvizdem Spartak vedl 1:0. Část z 15 tisíc fanoušků, které pořadatelé nasměrovali jen do jednoho sektoru, se zvedla a vydala se ven na noční metro. Přešla zledovatělé schodiště vedoucí dolů z tribun a odcházela tunelem. V tu chvíli se ozval hvizd a jásot. Spartak v prodloužení vstřelil druhý gól. Diváci se začali houfně vracet. Narazili na další fanoušky směřující ven. V úzké uličce mezi sedačkami propukla panika. Protože organizátoři uzavřeli další východy, stovky lidí uvízly na zledovatělých schodech ochozů, zakopávaly ve tmě a padaly přes sebe. První obětí se stala dívka, která ve zmatku ztratila botu. Když zastavila,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu