Kudy se jde do první stovky?

Tenhle týden akademičtí senátoři Karlovy univerzity rozhodnou, kdo největší českou univerzitu povede příští čtyři roky. Kandidáti jsou dva. Lékařka Milena Králíčková je v nejužším vedení univerzity už teď. Posledních osm let v týmu odcházejícího rektora Tomáše Zimy měla na starosti – jako prorektorka – studijní záležitosti. Historik Michal Stehlík přinejmenším na papíře slibuje větší změnu. Není to žádný univerzitní nováček, osm let vedl pražskou filozofickou fakultu. Posledních osm let ale strávil mimo vedoucí univerzitní pozice, byl náměstkem šéfa Národního muzea. Před novým rektorem stojí jeden zásadní úkol: posunout nejdůležitější vzdělávací instituci v zemi o třídu výš, aby se vyrovnala nejlepším univerzitám na kontinentu.

Podle respektovaných žebříčků se Karlova univerzita – měřeno kvalitou vědy a výuky – pohybuje v rámci planety těsně nad pořadím s číslicí 500. Na vedení v Česku to stačí (i když brněnská Masarykova univerzita ji dotahuje) a stačí to i na přední místo v celé střední a východní Evropě. Ve srovnatelných evropských zemích na západ od nás ale sídlí univerzity, které se vejdou do první světové stovky. Podle expertů není důvod, aby se podobně nedařilo pražskému univerzitnímu obrovi.

Když měli oba kandidáti během veřejné debaty minulý týden říci, co především chtějí ze svého programu vypíchnout, Králíčková zmínila „digitalizaci a elektronizaci“ a Stehlík „učinit z volné konfederace sedmnácti fakult jednu semknutou univerzitu“. Oba tyto cíle míří podle…