Ať se drží faktů
S bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou o potřebě zdrženlivosti
Prezident je v neznámo jakém stavu, jeho okolí tvrdí, že se rozhoduje o své vůli, ale veřejnost o tom může důvodně pochybovat. To je nepřehledná a pro Česko nová situace. Co je podle ústavy nejlepší postup?
Ústava v článku 66 dává jednoznačný návod. Poslanecká sněmovna a Senát se musí společně usnést na tom, že prezident republiky není schopný ze závažných důvodů vykonávat funkci. A v tuhle chvíli je to podle mého soudu jediná možnost. Jinou cestu, jak vnést světlo do celého tohoto případu, nevidím.
Ale prezidentský tým tvrdí, že je při plném vědomí, a nemocnice to přímo nerozporuje, protože nemůže. Je tohle skutečně moment, kdy už je namístě prezidenta prohlásit za neschopného funkci vykonávat?
Jistě, je to na posouzení a případ od případu. Na jednu stranu je to těžké říct, když nemáme vůbec žádné informace. Ale z nepřímých důkazů lze usuzovat, že v tom stavu není. Počínaje převozem do nemocnice, tím problematickým podpisem-nepodpisem svolání schůze Poslanecké sněmovny, což by mělo mimochodem být velmi rychle vyšetřené, protože to jako jeho podpis nevypadá a bylo by to falšování veřejné listiny jako vyšité. Nepřímých důkazů je celá řada.
Na JIP se lze dostat snadno. I zcela zdravý prezident může mít nehodu na kole. Je ale dostatečný důvod pro zbavení pravomocí, že nevíme, co se děje, a nemůžeme si být jistí pravdou?
Nejen že jsme v naprostém informačním vakuu,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu