Válka v přímém přenosu

Venku se něco děje… Nebe nad Bagdádem září, všude na obloze vidíme oslnivé záblesky. Nad hlavou mám asi 80 letadel, možná slyšíte jejich zvuk, jak přelétají nad naším hotelem.“ Psala se půle ledna 1991 a těmito slovy reportér stanice CNN Peter Arnett popisoval divákům usazeným před obrazovkami v obývácích, co se právě odehrává nad jeho hlavou v iráckém hlavním městě. Na zem tehdy začaly dopadat bomby a rakety jako předzvěst následného pozemního útoku, který osvobodil Kuvajt.

Novinář Arnett se zkušenostmi z vietnamské války i další zpravodajové CNN postupovali spolu se spojeneckými jednotkami a zprostředkovávali operaci Pouštní bouře v přímém přenosu, 24 hodin denně a do celého světa včetně tehdejšího Československa. Vysílání CNN sledovalo údajně také irácké armádní velení a pro konflikt v Perském zálivu se vžilo přízvisko  „první válka v přímém přenosu“. Diváci ji mohli sledovat od startu spojeneckých strojů z letadlových lodí až po dopadající bomby a rakety. To navždy změnilo způsob, jakým byly válečné konflikty nebo krize pokrývány. Postupy CNN rychle převzaly i ostatní televize – a krédem se stalo „být u toho“ a zprostředkovat v reálném čase všechny detaily.

Konflikt měl původ v polovině roku 1990, kdy irácký vůdce Saddám Husajn nařkl sousední Kuvajt, že svévolně snižuje ceny ropy a již od roku 1980 těží ropu na sporném území. Jako kompenzaci požadoval téměř 2,5 miliardy dolarů, to však Kuvajt odmítl. Počátkem srpna 1990 tak…