Hledejte se sami

V Africe končí Evropa šest metrů vysokým plotem vybíhajícím z břehu do moře. Je to zvláštní pohled. Na jedné straně Ceuta, prosperující španělská enkláva na severoafrickém pobřeží, na druhé ošlehaná marocká pláň, téměř symbol pustiny. Přes plot je vidět a zároveň je neprostupný. Tedy pokud neumíte plavat.

To spousta Afričanů dobře neumí, přesto se v uplynulých dnech vrhali do vln po tisícovkách, někteří vybaveni trsy uzavřených plastových lahví, jež je měly nadnášet mezi vlnami ve snaze dosáhnout několik stovek metrů vzdálenou španělskou pláž Ceuty. Na břehu čekaly španělské pořádkové jednotky v helmách, se štíty a obušky. Podle stížností některých plavců dostávali nelegální afričtí přistěhovalci na přivítanou nakládačku. Reportéři přítomní na místě žádnou neviděli. V každém případě proniklo minulý týden během pár hodin do španělské enklávy nečekaně na osm tisíc nelegálních přistěhovalců, většinou mladých mužů, částečně dětí. Španělé je protřídili a zhruba dvě třetiny z nich obratem vrátili zpět do Maroka. Vzápětí se k pláži blížili další.

Proč tak najednou? Protože marocká vláda přestala uprchlíkům v cestě bránit. Uprchlická krize v Evropě polevila značnou měrou proto, že státy jako Maroko či Turecko za příslušnou cenu hlídají své hranice s bohatším kontinentem a řeší situaci místo Evropanů. Konkrétně Maroko si od Evropské unie od roku 2007 za své služby při „kontrole migračních proudů“ vyúčtovalo 13 miliard eur (zhruba 330 miliard korun). Brusel mu po zkušenosti…