Medicína jako měřítko lidskosti
Lékaři uvěznění v terezínském ghettu nejen bránili epidemiím, ale byli i důležitými vůdci komunity
Zabraňte epidemii, proboha, myjte si ruce, používejte dezinfekci, ano? Postarejte se o sestry, aby se to nešířilo… a samozřejmě očkovat.“ Tato slova pronesl mladý vídeňský židovský lékař Franz Hahn, když vzpomínal na dva roky, které v letech 1942–1944 strávil jako vězeň v terezínském ghettu. Do opevněného města, kde žilo až 143 tisíc vězňů, nacisté transportovali neúměrné množství starších Židů, což v rámci propagandistické kampaně označovali za vytváření komunity penzionovaných; ve skutečnosti byl Terezín pro mnohé zastávkou na cestě do vyhlazovacích táborů.
Terezín je známý uměleckou kreativitou (divadlem, koncerty, poezií i hudbou) a také péčí o děti. Méně se ví, že za tamním kulturním životem nezaostávala ani lékařská péče, dost možná dokonce kvalitnější než jinde v nacisty okupované Evropě. Mimo jiné i proto, že příslušníci SS, kteří měli ghetto na starosti, byli tak vystrašení „židovskou infekcí“, že zdravotnické službě, součásti místní židovské samosprávy, poskytovali zdravotnický materiál. Stejně důležitá jsou ale i další vysvětlení; nabízejí nástroje pro přemýšlení o vztazích mezi státem, medicínou a společností.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu