0:00
0:00
Ve hvězdách2. 5. 20213 minuty

Ikonická slova z éteru

1. 5. 1951

Ferdinand Peroutka se svojí ženou Slávkou při vysílání Rádia Svobodná Evropa

Zatímco ten den pochodovaly v Československu (již tři roky ovládaném komunisty) pod rudě vyzdobenými tribunami tisícihlavé davy v prvomájových průvodech s transparenty a hesly oslavujícími Stalina, Lenina a nerozborné přátelství se Sovětským svazem, éterem zněla ikonická slova: „Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ jež zahajovala po další desítky let pravidelné vysílání československé redakce této stanice.

O vysílání, které je neoddělitelnou součástí československých dějin, měl povědomí snad každý občan této země – ať už jej vnímal jako symbol svobody, či jako symbol nepřátelské propagandy. Zkušební provoz zahájilo v češtině a slovenštině 4. července 1950. Natáčelo se v mrakodrapu newyorského Empire State Building, záznamy pořadů pak putovaly letecky do Německa, kde jejich odvysílání zajišťoval krátkovlnný vysílač, umístěný na nákladním automobilu poblíž československých hranic.

↓ INZERCE

První vysílání adresované československým občanům oznamovalo, že rozhlasovou stanici Svobodná Evropa spravuje soukromá skupina amerických občanů, sdružených v Národním výboru pro Svobodnou Evropu, a její snahou je „pomoci vám, občanům dobré vůle, kteří žijete za železnou oponou“. Zkušební vysílání trvalo zpočátku deset hodin týdně, obsahujících třicetiminutové zpravodajské relace s analytickými komentáři. V dalších měsících se formovala představa o celodenním a celotýdenním vysílání. V prosinci 1950 programový ředitel československého vysílání Pavel Tigrid…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články