Drtivé finále

Ihned poté, co začalo být loni na jaře jasné, že tématem následujících měsíců bude globální pandemie, se ve hře objevila kruciální otázka. Jak se situace dotkne rozvojového světa? Výhled postrádal optimismus a zvlášť černé předpovědi mířily k lidnatým africkým a asijským zemím se slabým zdravotnickým systémem, jimž podle varování hrozil kolaps lékařské péče, statisíce mrtvých a nekontrolované šíření nákazy. Katastrofický scénář se nakonec naplnil – ovšem až po roce a v situaci, kdy již mnozí doufali, že se mu planeta vyhne.

Zatím nejmasivnější vlnu celé pandemie v těchto dnech prožívá Indie a to nejhorší ji nejspíš teprve čeká. Země hlásila minulý týden v průměru téměř přes 350 tisíc nových případů denně (čímž stanovila nový světový rekord) a počet denních úmrtí šplhal k třem tisícům. Reálná čísla jsou ale pravděpodobně několikrát vyšší, řada nemocných se nedostane k testu a mrtví jsou spalováni bez spolehlivé diagnózy. „Je to masakr dat,“ komentovala situaci pro deník The New York Times Bhramar Mukherdží, epidemioložka působící na Michiganské univerzitě. Podle jejích modelů je skutečný počet úmrtí na covid v Indii dvakrát až pětkrát vyšší a obdobně mluví i další experti. Indické nemocnice hlásí totální vyčerpání kapacit: pacienti, kteří potřebují péči, jsou podle svědectví běžně odmítáni. Vzhledem k tomu, že v zemi žije 18 procent světové populace (1,3 miliardy), jsme blízko rizika, že situace se překlopí do humanitární katastrofy, jež – alespoň v souvislosti s pandemií…