Do práce až po testu

Výrobní halou podniku Linet ve Slaném se kolem šesté ráno trousí lidé v respirátorech. Nejdřív po jednom, časem se v rohu tvoří menší fronta. Postupuje rychle. Zdravotní sestra dělníkům bez průtahů zašťourá v nosech, pak špejli strčí do roztoku a za pár minut je jasno, podobně jako u těhotenského testu.

U testovacího stolu stojí před televizní kamerou ředitel podniku Tomáš Kolář a právě vstupuje do pořadu Snídaně s Novou. Vypráví divákům své zkušenosti s testováním zaměstnanců v obřím provozu, kde dělá přes tisíc lidí, ale jen každý pátý je něco platný, když pracuje z domova. Je první březnové úterý, den poté, co vláda oznámila povinné testování na koronavirus ve firmách. Uzavřela tím, alespoň prozatím, vypjatou debatu, jak v zemi s největšími počty nakažených a kolabujícími nemocnicemi dál chránit zdraví lidí.

Testování v práci se má do poloviny měsíce týkat více než dvou milionů lidí. Testovat se mají jednou týdně, jinak firmy riskují pokutu půl milionu korun. Jak dlouho tento režim potrvá, zatím není jasné, záleží na tom, kdy se podaří pandemii zkrotit. Po prvním týdnu je vidět, že zvolený postup sice zachrání průmyslu kůži, ale nebude to zadarmo – přinejmenším v tom smyslu, že ústup pandemie bude trvat mnohem déle, než se původně zdálo.

Mám volat Babišovi?

V Linetu, známé firmě na nemocniční postele, se začalo s testováním už koncem ledna. Nejdřív zachytili šedesát nemocných, mezi nimi hodně dělníků z ubytovny, kde se nákaza šířila. „Do čtyřiadvaceti hodin od rozhodnutí testovat jsme měli otestovanou celou firmu,“ říká ředitel Kolář a vypočítává, jak testy pomohly: v dalším kole testů zachytili dvacet pět nakažených, při dalším už jen osm. „Dnes jsme na nule, noční směna je celá negativní,“ říká, co mu ohlásila zdravotní sestra. Sehnalo ji personální oddělení, podnik jí platí odměnu za práci. Dvakrát týdně tu je od rána do odpoledne, tak aby stihla otestovat noční, denní a pak odpolední směnu. Testovací sady zajišťuje Linetu závodní lékař.

„Jsem rád, že nás testují,“ říká Roman Valm, který v Linetu pracuje už dvacet jedna let, „je to mnohem lepší než zavřít. Byl jsem nedávno v karanténě a těch šedesát procent platu člověk pozná. Taky firma by tratila.“ Minulý týden sice sněmovna nemocenskou v karanténě zvedla, ale lidé ve frontě říkají, že jsou rádi, že mohou pracovat. Testování v továrně oceňují i proto, že ve slánské nemocnici se na testy stojí dlouhé fronty – rezervační formulář na antigenní testy minulý týden hlásil první volný termín až za čtrnáct dní, nemocnice poté slíbila kapacity navýšit.

Před týdnem v Linetu vyvěšovali černý prapor a dělali mezi sebou sbírku pro rodinu kolegyně, která na covid zemřela. Bylo jí pětapadesát let. Další jejich kolega leží ve vážném stavu v nemocnici. Za celou dobu testování tu měli jediného pracovníka, který si nechtěl nechat odebrat z nosohltanu vzorek. „Dozvěděl se, že bez toho musí na dovolenou, a rozmyslel si to,“ popisuje majitel Linetu Zbyněk Frolík.

U testování je i personalistka firmy Andrea Lopatová, která supluje hygienu v trasování. Ví, kdo pracuje sám a kdo na lince a s kým. Umí i rychle zjistit, zda pracovník s covidem jezdí do práce v jednom autě s dalšími lidmi, nebo jestli bydlí na ubytovně. Podle toho sama hned posílá pracovníky do karantény. Cílem je omezit jeden z problémových jevů, kdy nakažení lidé v Česku začali brát nahlašování svých kontaktů jako udávání, jež připravuje další lidi o výdělek. „Nám to přiznají ve větší míře. Protože vědí, že jinak ztratí, kulantně řečeno, přízeň podniku,“ říká Frolík.

Majitel Linetu je mezi zdejšími průmyslníky známá a angažovaná postava. Když se na konci února o podobě nynějších regulí rozhodovalo, sám měl možnost dění ovlivnit. Ministři za ČSSD a odboráři navrhovali, aby v kritické situaci zůstali všichni s výjimkou zaměstnanců páteřních podniků doma. Proti tomu padaly ekonomické argumenty od průmyslových svazů, kterých se zastával prezident Zeman, ministryně financí Schillerová nebo vicepremiér Havlíček.

Průmyslníci čekali, co naznačí předseda vlády Andrej Babiš v neděli, den před klíčovým jednáním vlády, v televizní diskusi na Primě. Těsně před ní se dostal ke slovu i Frolík. „Volal mi ministr Havlíček a ministryně Schillerová, ať zavolám Babišovi a popíšu mu, že se to testování dá zorganizovat a že to může fungovat, jinak že se to zavře. Tak jsem mu zavolal a popsal jsem mu naši zkušenost. Myslím, že jsem k tomu, jak to dopadlo, určitě přispěl,“ přibližuje Frolík. Půl hodiny po telefonátu slyšel na Primě od předsedy vlády, že před zavřením podniků dává přednost masivnímu testování.