Marian Fico pryč

Letošní parlamentní volby na Slovensku jsou nepochybně jedny z nejdůležitějších v jeho novodobé historii. Tak jako bylo v roce 1998 pro budoucnost demokracie důležité odstavit od moci Vladimíra Mečiara, je dnes úkolem postavit mimo hru Roberta Fica. To on vytvořil systém, ve kterém se nebezpečně propojil organizovaný zločin, byznys, justice, policie a politika. A tak jako Marian Kočner stojí před soudem za vraždu novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, stojí Robert Fico před soudem veřejnosti. Oba příběhy úzce souvisí a oba příběhy je nutné jasně uzavřít.

Buď, anebo

V tomto volebním klání vlastně nejde o politiku. Situace na Slovensku je tak vážná, že se rozhoduje o bytí a nebytí právního státu. Po vraždě dvou mladých lidí vyšly na povrch nezvratné důkazy, že místní mafiáni řídili policii, prokurátory (ekvivalent našich státních zástupců), soudce i politiky. Vzhledem k tomu, že řada důkazů má formu videí, nahrávek či textových zpráv, mohla se veřejnost přesvědčit, s jakou drzostí a sebejistotou si mafiáni osedlali stát. Věděli totiž, že se jim nikdo nevzepře. Policie, justice i politici sloužili na jedničku.

Neuspěli ale u novinářů, proto přišla brutální vražda. Novináři se však nenechali zastrašit, naopak ještě přidali ve své snaze a přinášeli na světlo informace o světě ve stínu. Jejich vytrvalost a oddanost pravdě byly tak velké, že nakonec pohnuli i policií a justicí. Začalo se vyšetřovat, zatýkat. A pohnula se i veřejnost, takže se nečekaně stala…