Hra života

Z hlediska 20. století jsou Monopoly hra her, která nemá konkurenci. A to nejen pro svůj trefný název. Platí za nejúspěšnější deskovou hru posledních 100 let, kterou co do známosti možná předstihnou šachy, ale ty nemají autorizovaného výrobce. Od února 1935, kdy poprvé dorazily na pulty, se jich po celém světě prodalo ke 300 milionům, dají se sehnat ve více než 110 zemích a dočkaly se více než 40 jazykových mutací. Odhadem 750 milionů hráčů okouzlila představa stát se realitním magnátem v americkém Atlantic City – ve městě, které Monopolům posloužilo jako předloha – a nemilosrdně dovést své protivníky k bankrotu.

Pro mnoho generací dětských hráčů představovaly první setkání s ekonomikou a trhem: cvičili si na nich finanční představivost, rizika spojená s investováním i dravost. Jistou ironií přitom je, že zárodky hry, které spadají už na počátek 20. století, měly být kritikou monopolistů i vlastnictví nemovitostí a půdy. Obrovský boom zažily v době velké hospodářské krize, kdy hráčům dodávaly pocit majetku, v sedmdesátých letech si na nich zase ekonomové chicagské školy zkoušeli, jak by vypadal trh bez regulací.

V poslední dekádě se hra snaží obstát nejen v obrovské konkurenci silné vlny deskových her, které prožívají obrovský comeback, ale také se adaptuje na proměny současného světa – návrháři experimentují s variantou, v níž mezi hráči a bankou…