Než se nadějeme, mohou se vzletná slova i závazky evropských politiků spojené s bojem proti změně klimatu proměnit v otevřenou obchodní válku starého kontinentu se zbytkem světa včetně – či možná především – USA. Podstatou sporu bude zavedení tzv. přeshraniční uhlíkové daně, kterou nová Evropská komise plánuje u základních produktů, jako jsou ocel nebo hliník, již na příští rok a už předsedkyně komise Ursula von der Leyen čerstvě pohrozila evropským obchodním partnerům během světového zasedání v Davosu. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, americký ministr obchodu Wilbur Ross plánovanou obchodní přirážku přirovnal k podobně sporné digitální dani, kvůli níž Američané již dříve vyhrožovali Evropě odvetnými opatřeními, a prohlásil, že daň „je ve své podstatě protekcionistická a my na ni budeme reagovat“.
Zavedení „environmentálních cel“ dává z evropské strany dokonalý smysl. Komise nedávno (se souhlasem české vlády) schválila ambiciózní plán přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku do roku 2050, jehož součástí je postupné zvyšování ceny, kterou firmy budou muset zaplatit za produkci skleníkových plynů. Pokud by ovšem opatření platilo pouze uvnitř EU, bude to mít dvojí dopad. Evropské firmy se ocitnou v nevýhodě, protože budou vyrábět dráž. Produkce skleníkových plynů se zároveň dost možná nesníží, jelikož výroba nebo její část se přesune mimo Unii, kde uhlíková přirážka neplatí. V tomto bodě stojí za pozornost skutečnost, že již nyní experti významnou část „úspěchů“ evropské…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu