Obří katolický chrám zbytek historického centra Cuenky přebíjí. Třetí největší město Ekvádoru jako by se krčilo pod novogotickou velkolepostí, která ne náhodou připomíná pařížský Notre Dame. Nejnápadnější na katedrále je její gigantická kopule, která svítí do dáli svými modrými a bílými dlaždičkami, které byly na druhou stranu zeměkoule dovezeny… z Československa.
Ne, ta slova, která má průvodce nadrnčená, aniž by věděl cokoli bližšího, mě nepřekvapí. Už před mou cestou do republiky na rovníku mě náš tehdejší velvyslanec pro Peru a Ekvádor Pavel Bechný na tuto českou stopu upozorňoval s tím, že by o ní sám rád věděl víc.
Zaujalo mě to a začal jsem pátrat. Na internetu jsem mnoho informací nenašel. Ani Google není vševědoucí. O československých dlaždičkách sice jednovětně píše i Wikipedie, která stavbu střechy datuje do čtyřicátých a padesátých let 20. století. Ale odkud přesně jsou, v kterém roce přišly a proč právě z Československa, to se na webu nedozvíme.
Snad bude více informací u lokálního patriota, novináře a akademika Fernanda Ortíze Vizuetea. Při e-mailové komunikaci slibuje, že zapátrá. Ale hned při osobním setkání v univerzitní kavárně, se omlouvá, že nenašel nic. „To, že jste dodali dlaždičky právě vy Čechoslováci, je důkaz vaší nejlepší kvality. Víte, za projektem výstavby nové katedrály stála myšlenka udělat kostel tak velký, jako je víra v Boha nás Cuenkánců. Chtěli jsme mít všechno jen v nejlepší kvalitě. Třeba i mramor jsme přivezli ten…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
