Nad rozlitou kávou

Mají politici důvěřovat občanům? A při přijímání zákonů je nutné myslet primárně na ty, kteří pravidla porušují, nebo se mají psát podle těch zodpovědných? I když se to nezdá, není to lehká otázka. Kdyby byli lidé zodpovědní, nemuseli bychom mít například regulaci rychlosti na silnicích. V obecné rovině lze říct, že je nutné hledat balanc. Politici nesmějí pohlížet na občany jako na nesvéprávné děti, protože jinak budeme mít pravidla na všechno a ztratí se důvěra i pocit osobní zodpovědnosti.

Letošní rok bude nepochybně rekordní v počtu různých nařízení a omezení, která se týkají našich životů. Velká část z nich vzniká na úřadu ministra zdravotnictví. Jan Blatný to nemá ani trochu snadné. Přijal roli kapitána v době, kdy byla přeneseně řečeno jeho loď poškozena nejen nepřátelskou střelbou zvenčí, ale i permanentním navrtáváním děr zevnitř. Snaží se, působí věcně, vysvětluje a pracuje do úmoru. Jeho mise je o to těžší, že u nemalé části veřejnosti se jakákoli důvěra ve vládu a její kompetenci rozplynula ještě před tím, než nastoupil. A k řešení pandemie je téma důvěry klíčové.

Ministr dělá pochopitelně spoustu chyb. Některé jsou hodně nepříjemné, ale s přihlédnutím k náročné době se dají pochopit. Třeba když se nařízení naformuluje nepřesně, takže zní, že se nesmí v restauracích prodávat alkohol. Vláda se omluvila a situaci napravila.

Pak jsou ale i systémové chyby a zmiňme jednu, která se může zdát jako naprosto banální. Vláda zakázala, aby se u výdajových okýnek prodávala i káva a čaj. „Není to omyl,“ řekl novinářům ministr Blatný. „Cílem je, abychom nechodili po vánočních trzích a po ulicích s kelímky a jídlem.“ Věc, která by se za normálních okolností doporučovala – omezte komunikaci při konzumaci –, se mění v zákaz. Nulová důvěra. Určitě se najde dost lidí, kteří budou chodit po městě s prázdným kelímkem, aby nemuseli mít roušku. Drtivá většina lidí se ale zachová rozumně.

Proč si to myslím? Vláda nedávno zkrátila otvírací dobu restaurací z 22.00 na 20.00, důvodem bylo, že některé podniky nedodržovaly pravidla, nesnížily kapacitu a podobně. Záběry v televizi působily opravdu děsivě. Nicméně vezměme si informaci, kterou policie uveřejnila 10. prosince na Twitteru: „V rámci celé republiky provedli policisté 4189 kontrol restaurací a barů, z nichž 4173 neporušilo žádná nařízení. V deseti případech bylo porušení nahlášeno správnímu orgánu, uložena byla jedna bloková pokuta a v pěti případech byl prohřešek vyřešen domluvou.“ Naprosto drtivá část podniků pravidla dodržovala. Přesto byla kvůli těm pár jednotkám tvrdě potrestána. Proč? Jakou pak mají mít motivaci cokoli dodržovat?

Slavný filozof a sociolog Karl Popper v přednášce Život je řešením problémů z roku 1991 sice mluví o technických vynálezech, ale jeho postřeh se dá použít i na naši situaci. Uvádí, že nebezpečných stránek některých vynálezů si mnohdy všimnou jako první „outsideři“. „K tomu dochází asi proto, že vynálezce se právem snaží, aby se jeho vynálezu použilo. Ve svém zápalu možná přehlédne, že to může mít i nežádoucí účinky,“ prohlásil Popper.

A to se děje naší vládě. Pokud chce udržet ochotu veřejnosti se omezovat, musí k ní přistupovat s maximálním respektem. A soustředit se na velké úkoly. Jestliže bude zakazovat další a další drobnosti v našich životech a trestat většinu za pár nezodpovědných, bude muset za chvíli občany pouštět pouze na vodítku.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor