Epopej, která nikomu nepatří

Slovanská epopej namalovaná Alfonsem Muchou nepatří hlavnímu městu. Nepravomocně o tom rozhodl minulý týden Obvodní soud pro Prahu 1. Praha se hned odvolala a ústy svého právníka vysvětlila, že dál chystá výstavní prostor, ve kterém chce všech dvacet monumentálních obrazů z let 1910–1928 prezentovat. O to totiž jde: malíř svůj dar městu před sto lety podmínil vybudováním speciálního pavilonu, ale „žádná síň vystavěna nebyla, podmínka nebyla splněna a darování se muselo stát neúčinným“, jak shrnula soudkyně Marie Tvrdková.

I na české poměry jde o bizarní, nekonečně se vlekoucí případ. Soustředíme-li se jen na porevoluční historii Epopeje, objevují se v kauze Nova (kvůli sporům Vladimíra Železného o vlastnictví televize Epopej nesměla v roce 2002 odcestovat na výstavu do Francie, protože se Česko bálo, že ji tam zabaví v rámci chystané arbitráže), Incheba (ta si koupila zámek v Moravském Krumlově, kde byla Epopej šedesát let deponována), Václav Havel i Václav Klaus (oba prezidenti marně protestovali proti tomu, aby se plátna před desíti lety z Krumlova přestěhovala do Prahy), Národní galerie (ve Veletržním paláci byl cyklus vystaven v roce 2012) i Tokio (tam Epopej odcestovala před třemi lety, aby se s více než 600 tisíci návštěvníky stala třetí nejnavštěvovanější výstavou na celém světě).

Nyní se tedy zamotaný příběh dostává zpátky do…