Jak to všechno utratit

Počty zdejších nakažených novým koronavirem lámou světové rekordy, ekonomické škody narůstají, země po výletu ministra zdravotnictví do restaurace bez roušky sklouzává do politické krize. V záplavě alarmujících zpráv o koronaviru se ale občas najde i něco na veselejší notu.

Jednou z takových věcí je balík 172 miliard korun, které má Česko dostat z unijní peněženky nad svůj obvyklý příděl. Jde o pomoc z takzvaného fondu obnovy, vymyšleného jako náhražka za výpadek privátních investic v nynější těžké ekonomické době. Země jako Itálie nebo Španělsko dostanou řádově víc, protože pomoc se rozdělovala ještě v době, kdy Česko řešilo epidemii úspěšně. I tak se ale v tabulce příjemců propracovalo hodně nahoru, do první desítky.

Nyní se rozbíhá druhá fáze – rozhodování, na co bruselský dárek použít. Počáteční výsledky naznačují, že některé země mají v této etapě našlápnuto lépe než jiné.

Apolitický deal

Čechoholanďan Pavel Kabat donedávna vedl Mezinárodní institut aplikovaných systémových analýz ve Vídni. Jde o pracoviště určené ke studiu přírodních problémů, jež jsou příliš velké na to, aby je řešila jedna země. Radil vládám i mezinárodním institucím, teď je v pozici hlavního vědeckého ředitele Světové meteorologické organizace ve Švýcarsku. Peníze z unijního fondu obnovy mají podle doporučení EU přednostně směřovat na investice spadající pod nálepku „smart and green“ – chytré a ekologické –, což se prolíná s tím, čemu se klimatolog Kabat věnuje.

„Nizozemsko před…