Příští prezident bude…

Je konec července roku 2004 a v televizi běží sjezd amerických demokratů v Bostonu. K řečnickému pultu přichází začínající politik Barack Obama. Stejně jako velká část světa netuším, kdo to je. Když ale jeho řeč končí, je mi jasné, že jsem právě sledoval příštího prezidenta Spojených států. Nikdy jsem si v politice nebyl ničím tak jistý. Elektrizující řeč, sympatická energie, slova plná naděje, zdálo se to jasné. V Respektu tehdy vyšel článek s jasným a drzým titulkem: Příští šéf USA bude z Keni. Za čtyři roky se jím Obama skutečně stal.

Pochopitelně to tak dopadnout nemuselo, život a zejména politika stojí na překvapeních. Obama ale přišel na scénu přesně ve chvíli, kdy se hledal muž jako on. Hledala se naděje a změna. Mladý politik, tmavé pleti, který se sám vypracoval. Nepatřil k elitě, kde se pozice dědí, nebyl členem žádného známého politického klanu. Novinář Bob Woodward před čtyřmi lety v podcastu deníku The Washington Post zmínil, že každé volby se hledá jiný druh hlavy státu. Někdy bojovník, jindy spojovatel, udržovatel či reformátor. Obama byl stvořen pro tu chvíli.

Před čtyřmi lety jsem si nebyl jistý ničím, ale vzpomínám si, že když jsme měli v květnu 2016 na obálce titulek: Až zvítězí Trump, psala nám řada čtenářů, že jsme se zbláznili. Je třeba si ale říct, že s nástupem Facebooku a Twitteru skončila politika, kterou Západ (my bohužel takovou tradici nemáme) znal desítky let. Program a tradice přestaly hrát roli, politika je víc jako ruleta. A proto i když většina výzkumů veřejného mínění dnes ukazuje vedení Joea Bidena, vše se může během chvíle změnit. Ostatně nikdo zatím nemůže vědět, co s volbami udělá fakt, že se koronavirem nakazil i Donald Trump.

Klíčové americké volby proběhnou už za měsíc. Kdo jen trochu sleduje dění ve světě, tak vidí, že tamní situace vážně ovlivňuje i Evropu a Českou republiku. Proto v tomto čísle přinášíme speciální blok k americké politice. Najdete v něm mimo jiné shrnutí Trumpova dosavadního vládnutí, rozbor politické situace, rozhovor s mladými Američany či článek z časopisu The Atlantic o americké zahraniční politice. Volby ale samozřejmě budeme pokrývat i v následujících týdnech. Bude to dramatické, bude to zajímavé, bude to důležité.

Volby – senátní a krajské – tento týden proběhly i v Česku. Upravili jsme uzávěrku tak, abychom vás mohli o výsledcích a jejich dopadu informovat.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor