Zatímco dunící žestě hrají klasické bondovské téma, velšská hvězda Shirley Bassey stoupá k nebi na obrovské traverze zavěšené na jeřábu, aby ve vzduchu zpívala o zločinném Goldfingerovi, jehož plány se zkázou světa může překazit jen statečný James Bond. Lokace tohoto klipu z roku 1968 jsou tuzemci překvapivě známé: natáčelo se totiž na stavbě Federálního shromáždění, které zrovna vznikalo na horním konci Václavského náměstí.
Klip se tu točil v rámci mezinárodní hudební série pořadů Europarty. Vedle Bassey v něm vystoupili také angličtí The Moody Blues, kteří na Karlově mostě zahráli svůj přelomový psychedelický kousek Nights in White Satin. Ukázkami z dnes zapomenutého pořadu začíná dokumentární film The Art of Dissent, který natočil vedoucí katedry historie na University of Nebraska James Dean Le Sueur, jenž s ním momentálně objíždí světové festivaly, aby ho příští rok promítl i v koproducentské České televizi.
Pražské jaro v dokumentu okamžitě střídá pražská zima. Jen co se Europarty dotočila (ve filmové databázi stojí u „data zveřejnění“ pořadu zlověstná čísla 21. 8. 1968), přijely do Československa sovětské tanky. A přesně na místě, kde Shirley Bassey zpívala před Národním muzeem svůj další hit What Now My Love, se za půl roku upálil Jan Palach. Pro nový dokument je to odrazový můstek k pozoruhodně trefné analýze následujícího vzniku, strastí a závěrečného vítězství našeho disentu.
Archivář Martin Bouda pomohl americkému režisérovi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
