ANO je historický omyl

„Současná politika vyspělého světa se štěpí na dva póly podle otázky, do jaké míry chcete vidět otevřený evropský a mezinárodní trh, do jaké míry jste schopni akceptovat mezinárodní migraci, do jaké míry jste schopni přijmout otevřenou společnost,“ říká politolog Jan Rovný, který působí na prestižní francouzské univerzitě Sciences Po. Dva opačné póly tohoto sporu u nás podle něj reprezentují Piráti a hnutí SPD. Ke stejnému dělení dochází podle Rovného nyní všude v Evropě.

Svět momentálně prochází pandemií koronaviru, proto nemůžeme nezačít právě jí. Změnila pandemie nějak politiku a její obsah?

Covid-19 je jedním velkým šokem, který nikdo nečekal. Před čtyřmi měsíci nikdo nepřemýšlel o tom, že roušky budou geopolitická, strategická věc. Politika se změnila v tom, že najednou se bavíme o věcech, které pro nás předtím nebyly hlavními tématy. Mluvíme o tom, jak financovat zdravotnictví, o tom, do jaké míry nám má vláda říkat, kam můžeme chodit a co máme mít přes ústa.

Co jsme se dozvěděli o našich politicích?

S kolegy jsme nedávno dodělali průzkum toho, jak na pandemii reagovaly různé politické strany napříč Evropou. Reakce na jakýkoli takový – v politologii říkáme exogenní – šok vychází ze základních pozic či hodnot těch politických stran – a ukázalo se to i s koronavirem. Ve výzkumu jsme se dívali na dvě velká témata, respektive otázky. Zaprvé: Do jaké míry uzavřít ekonomiku, aby bylo zamezeno šíření viru? Tam reakce politických stran mapuje klasickou pravolevou škálu. Druhá otázka, na kterou jsme se ptali, byla, kdo by měl kontrolovat, že lidé dodržují nařízení jako třeba zůstat doma. Ptali jsme se, zda to má být vláda, či sám občan. Tam se to dělení orientuje spíše podle kulturních zaměření politických stran. Liberální strany chtějí, aby rozhodoval spíše jednotlivec, politické strany konzervativní jsou spíše pro to, aby dohled nad správným chováním lidí vykonávala vláda.

Zkoumali jste i Česko?

Česko je zajímavé tím, že krizi zatím zvládlo velmi dobře, má mnohem nižší úmrtnost na obyvatele než západní země. Vládní strany, z nichž jedna je velmi populistická, se tu rozhodly rychle uzavřít ekonomiku. To zapadá do výsledků našeho výzkumu. ČSSD i ANO byly společně s KSČM podle hodnocení expertů velmi rychle připraveny uzavřít hranice i ekonomiku. A stejně tak obě vládní strany byly připraveny použít vládních prostředků, aby byla přísná opatření, jako je nošení roušek, kontrolována a vymáhána.

Váš výzkum tedy ukazuje hnutí ANO jako levicovou stranu?

U ANO experti dlouhodobě nevědí, jaká ta strana vlastně je. Je taková nemastná neslaná, co se týče ideologie. Když si přečtete její program, zjistíte, že je to jistě strana populistická v tom smyslu, že se vymezuje vůči klasickým politikům. Mluví o tom, že makají, že šli do politiky, aby ji očistili od tradičních elit, atd. Ale oproti jiným populistickým stranám ve světě jsou výjimeční tím, že opravdu nemají žádnou ideologii, na kterou by se dál pověsili.

Mí kolegové, kteří studují populismus do hloubky, říkají, že populismus je tzv. úzká ideologie, která se vždycky zavěsí na nějakou ideologii jinou. To je klasické u extrémní pravice, která se pověsí na nějaký typ nacionalismu nebo neofašismu, brojí proti uprchlíkům, menšinám, EU. Strana ANO je ale výjimečná v tom, že tohle nemá. Je schopná unikat základní funkci politických stran, což je nějakým způsobem dávat dohromady jakýsi politický program, který má nějakou koherentní složku a hodnoty. Mají sice nějaké návrhy, s nimiž souhlasíte nebo nesouhlasíte, ale tyto návrhy nezapadají logicky dohromady, netvoří celek, což je úplně atypické.

Klasické politické strany vycházející z nějakých hlubších hodnot, socialisté, konzervativci, liberálové nebo i zelení, mají nějaký pohled na svět a do toho zařazují politické problematiky. ANO tohle vůbec nedělá, oni nemají nějaký celistvý pohled na svět. Mají jen jednotlivá politická rozhodnutí, která nedávají dohromady smysl. Má to pro ně určitou výhodu. Jsou schopni chytat voliče v různých koutech, je však otázka, jak dlouho to může vydržet.

Vyvíjelo se nějak ANO, co se týče své orientace?

Kdybychom se podívali na voliče ANO, viděli bychom, jak v čase od začátků v roce 2012 byli jeho voliči spíše středopraví, takoví měkcí liberálové, ale během posledních šesti let se voličská základna přelila na středolevé a spíše na slabé konzervativce.