Do aktuálního zápasu o Bělorusko zasáhl také český stát a nejvýrazněji člověk, u něhož se to příliš nečekalo: proti postupu diktátora Lukašenky se velmi záhy postavil premiér Andrej Babiš. „Odsuzuji policejní násilí a brutální policejní zásah proti pokojným demonstrantům v Minsku. Bělorusové mají právo na svobodu slova a na demokracii,“ napsal Babiš na Twitter 10. srpna, den po zfalšovaných prezidentských volbách a v reakci na krvavě potlačenou pokojnou demonstraci v zemi.
Šéf české vlády byl první z tuzemských politiků, který se takto veřejně ozval, a prvenství v následujících dnech ještě několikrát zopakoval. Jako první český politik řekl, že by svobodný svět neměl výsledky voleb v Bělorusku uznat, jako první podpořil speciální summit EU k Bělorusku – navrhli ho Poláci – a jako první se sešel se zástupci vesměs protilukašenkovské běloruské komunity v ČR, aby se jich zeptal, jak může Česko Bělorusům pomoci.
Dosud se přitom Babiš k vývoji uvnitř jiných států téměř nevyjadřoval. „Dobře víte, že nejsem politik, který by vyzýval k rezignaci jihoamerické nebo asijské diktátory,“ uvedl sám Babiš na sociálních sítích minulý týden. „Ale Bělorusko, to je úplně něco jiného. Je to země na schengenské hranici, Bělorusové jsou Slované,“ pokračoval s vysvětlením, že ještě za komunismu do Běloruska služebně jezdil, tamní společnost dobře zná „a to, co se tam děje teď, je absolutní katastrofa“. „Právě teď se rozhoduje, jestli to v Bělorusku dopadne jako u nás v roce 1989 sametovou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
