Tragédie v Bohumíně, kde při ničivém požáru zahynulo jedenáct lidí včetně tří dětí a ženy ve vysokém stupni těhotenství, poutala minulý týden pozornost celé země (věnujeme se jí v textu na str. 30–36). Případ je mimořádně smutný vysokým počtem obětí i dalšími okolnostmi. Jedna z nich však zůstala trochu stranou zájmu – její prozkoumání je ale zcela klíčové, protože může mimo jiné odpovědět na otázku, co dělat, aby se podobné katastrofy neopakovaly.
Požár založil pětapadesátiletý Zdeněk K., který se podle dozorujícího státního zástupce Michala Króla k činu přiznal a hrozí mu za něj výjimečný trest. V bytě se nacházela manželka, syn pachatele, vnuk a budoucí snacha – muž policii řekl, že je chtěl všechny „jen trochu postrašit“. Stále nemáme zcela kompletní obrázek, během týdne ovšem vyšlo najevo, že to nebylo poprvé, co chtěl Zdeněk K. svoji ženu „postrašit“. Podle dostupných informací nenesl dobře skutečnost, že se od něj odstěhovala a opakovaně jí měl vyhrožovat, jednou dokonce se zbraní v ruce. Jak potvrdil žalobce Król, byl celkem čtyřikrát soudně trestán, přičemž dvakrát za nebezpečné vyhrožování. Pozoruhodná jsou přitom slova, jimiž zprvu informace o trestních záznamech Zdeňka K. doprovodil: „Nejde o nic víc závažného, má tam nějaké nebezpečné vyhrožování.“
A tady se z výjimečného činu vyšinutého pachatele přesouváme k systémové rovině problému. „Nebezpečné vyhrožování“ se jako nebezpečné označuje a jako trestný čin trestá mimo jiné právě proto, že působí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
