Četl jsem kdysi Poslední slovo Ludvíka Vaculíka v Lidových novinách.
Už si nepamatuji, o čem to bylo, ale pár vět z toho textu ovlivnilo celý můj život. Myšlenka byla následující: K čemu si mám kupovat drahou pěnu na holení, když je to stejné mýdlo jako to, které leží na umyvadle.
Kupoval jsem si tenkrát pěnu na holení a tohle mě zaujalo. Proč vyhazovat peníze za plechovou nádobu natlakovanou mýdlem, když si můžu normální mýdlo namydlit na ksicht a oholit se. Závěrečný výsledek je stejný a za ty ušetřené peníze si koupím pivo nebo sušenky.
V průběhu života se mi podařilo ten princip rozšířit na celou řadu oborů lidské činnosti. K čemu mi je ubytování v hotelu, kde je luxusní televize a sada mýdel s logem firmy, když mi za desetinu ceny úplně stačí postel a záchod. K čemu je cyklistické oblečení pro jízdu na kole, když přece mám kraťasy, kecky a skejtovou helmu. K čemu asi je navigace a mnoho doplňků v autě, když přece stačí, že auto dobře jezdí, a lepší navigaci si pustím na mobilu.
Proč bych měl cestovat po světě s velkým kufrem, když se mi celý můj život vejde do tašky, kterou si můžu vzít do letadla a vyhnout se problémům s vykradeným nebo ztraceným zavazadlem. Princip je použitelný úplně na všechno, je velmi šetrný a někdy může i nabízet lepší řešení.
Například dnes.
Rád plavu. V Praze chodím do bazénu v Podolí. Jsa definován vymezenou dráhou a hodinou a půl placeného času v bazénu, lámal jsem si hlavu, jak to vyřeším v Třeboni, kam jsem přicestoval na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu