Kde to vázne?

Markéta Čejková letos stihla aspoň jednu krátkou dovolenou už v červenci. „Byli jsme týden v Beskydech a moc jsme si to užili,“ vzpomíná po telefonu ze svého pražského bytu, kde teď tráví domácí karanténu.

Padesátiletá kunsthistorička je jednou z těch, koho zasáhla letní vlna koronaviru, když počty nových potvrzených případů vyskočily zpět skoro na stejnou úroveň jako v nejhorších jarních týdnech. Podle hygieniků je situace jiná. Místo plošného šíření jde o několik větších, ale lokálních ohnisek, také se více testuje a z čísel lze dovodit, že oproti jaru je mezi lidmi méně neodhalených případů. Pořád ale platí, že čísla znepokojivě stoupají, a to i v porovnání se zbytkem Evropy. V rámci EU spadlo Česko v počtu nemocných na milion obyvatel do nejhorší třetiny.

„Bohužel trošku si to kazíme,“ zhodnotil situaci premiér Andrej Babiš, poté co přiznal, že v květnu a červnu na úrovni vlády „ten vir moc neřešili“, a zavelel k nápravě.

Příběh Markéty Čejkové a také intenzita změn vládní politiky naznačují, že Česko zbytečně zaspalo. Místy dokonce dost vážně na to, aby bylo možné bezpečně říct, že země stihne situaci zkrotit včas. Tedy bez znovuzavedení restrikcí a dalších, teď už možná fatálních ekonomických škod.

Do fronty na slunce

Předposlední červencovou neděli měla paní Čejková pravidelnou službu jako externí průvodkyně v prvorepublikové Rothmayerově vile v pražských Střešovicích. Hodinový výklad, jehož větší část probíhá v místy těsných interiérech strohé…