Narcismus nemá ve společnosti nejlepší pověst. Psychologové jej spolu s psychopatií, sadismem a machiavelismem řadí do tzv. temné tetrády osobnosti, laicky řešeno nejrizikovějších tendencí, jaké se v hlavě druhu homo sapiens mohou urodit. Média se poslední dvě dekády předhánějí v radách, jak se chránit před narcistním rodičem, partnerem, šéfem nebo politickým lídrem. A narcismu, zdá se, v západní populaci navíc s každou generací přibývá.
Není tedy divu, že vzkvétá také výzkum, jenž se snaží narcismu lépe porozumět a potenciálně předcházet jeho škodám. Pro dnešek jsme pro vás připravili přehled tří objevů z posledního roku.
Opravdu velká hlava
Začneme tím nejčerstvějším a také nejveselejším. Stojí za ním psycholožka z Liverpoolské univerzity Minna Lyons, která na poli zábavných výzkumů získala před šesti lety nejprestižnější ocenění, totiž tzv. Ig Nobelovu cenu udělovanou objevům, které člověka „na prvním místě rozesmějí, a pak přimějí přemýšlet“, jak praví stanovy.
Narcismus se kromě sobectví, arogance a nedostatku empatie projevuje přehnanými představami o vlastních schopnostech a důležitosti, což je důvod, proč se v angličtině lidem s mohutným sebevědomím někdy hovorově říká „big-headed“, tedy „velkohlaví“. Minna Lyons se rozhodla zjistit, zda se tato přezdívka nějak promítá i do jejich fyzického sebepojetí. Nechala tři stovky dobrovolníků vyplnit psychologické testy a zároveň odhadnout, jak velké jsou různé části jejich těla. Výsledek? Muži s narcistními…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
