Něco se změnilo

Týden, který právě skončil, plnila stránky evropských novin otázka, jestli jsme právě byli svědky „hamiltonovského okamžiku“ Evropy. Americký ministr financí Alexander Hamilton v roce 1790 navrhl, aby na sebe federální vláda převzala dluhy jednotlivých států vyčerpaných osvobozeneckou válkou proti Británii a vydala společný dluhopis. Právě to se později interpretovalo jako klíčový moment amerických dějin, kdy se třináct do té doby volně propojených států začalo měnit ve federaci.

Přísně vzato v tomto momentu nejsme. Státy Evropské unie minulý týden dohodou svých lídrů schválily, že se společně zadluží, aby si vzájemně pomohly z propadu hospodářství, které na jaře zastavila koronavirová pandemie. Společný dluh ale bude jednorázový a bude se týkat jen dohodnuté částky 750 miliard eur. Nestane se, co se v 18. století stalo v USA: že by se národní dluhy všech zemí hodily do jednoho koše a stal se z nich jeden společný, zaštítěný jedním dluhopisem. Něco se však po minulém týdnu změnilo.

Jsme v tom spolu

Evropští politici prolomili tabu, jak do budoucna naložit s podobnými krizemi. Doposud se většinově drželi toho, že EU je pouze vyšperkovaná zóna volného obchodu, a když se některý její člen dostal do problémů, řekli ti ostatní, že je to politováníhodné, ale to bylo tak všechno, co udělali. Zavedení společné měny před dvaceti lety to částečně změnilo, ale i tak politici napínali odolnost eurozóny k prasknutí, když před deseti lety uhodila dluhová krize a oni…