Bitva v oblacích

Byla to bitva, jakou svět ještě nezažil. Proti sobě v ní nestály divize tanků a pěchoty, ale jen „hrstka“ pilotů v letadlech. O budoucnosti národů rozhodovalo pouhých pár tisíc elitních vojáků v lesklých strojích, kterým z pozemních základen asistoval technický personál. Slavné vojenské střetnutí trvající od července do října 1940 vstoupilo do dějin jako bitva o Británii a událostí světového významu se stalo hlavně proto, že v něm Spojené království odrazilo útočící německé letectvo a zastavilo tak Hitlerovo vítězné tažení Evropou.

Pro českého čtenáře má tato kapitola dějin zvláštní význam, protože na britské straně bojovali také českoslovenští letci, z nichž někteří dokonce patřili v počtu sestřelených letadel mezi nejlepší stíhače Královského letectva. Díky zmíněnému charakteru bitvy mohli českoslovenští letci i přes nízký počet vyniknout. Respekt a uznání, které si vydobyli, pak měly velký politický význam – ukázaly, že Československo stojí na straně Spojenců. Méně známý je ale příběh o tom, jak se tito muži z okupované země v srdci Evropy do Británie vlastně dostali.

Sázka na specialisty

Když 15. března roku 1939 v brzkých ranních hodinách do Prahy vjely německé tanky, mnozí se okupaci nepodřídili. V zásadě měli dvě možnosti: buď se zapojit do domácího odboje a riskovat trest smrti, nebo odejít do zahraničí.

Před touto volbou stáli i příslušníci Československé armády. Značná část vojáků se odmítala smířit s ponižujícím pocitem, že se Němcům vzdali bez…