Čáry na kulturním útesu

Sedm tisíc let – tak staré jsou abstraktní kresby na kameni Mozek v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu. Jde o dosud nejstarší objevenou a potvrzenou stopu podobné činnosti pravěkých lidí v jeskyních u nás.

Kresby na kameni, zvrásněném na povrchu tak, že připomíná lidský mozek, byly přitom poprvé vyfotografovány už před 100 lety. Při průzkumu krasových jeskyň jejich snímky pořídil legendární archeolog, speleolog a také nadšený fotograf Karel Absolon. Neuvědomil si však, že pocházejí z pravěku. Což není až tak překvapující – uhlíkové kresby jsou nezřetelné, nekonkrétní, a Absolon je mohl považovat za nahodilé otření loučí turistů, kteří jeskyně už tehdy nejméně století navštěvovali. Nepřikládat podobným nálezům váhu souviselo pravděpodobně i s tím, že objevům jeskynního umění, které pocházely už z konce 19. století, se tehdy nedostávalo uznání a byly po dlouhou dobu označovány za falza. Roli tu tedy mohla sehrát i určitá nedůvěra. Nebo také předpoklad, že jeskyně své největší poklady již vydaly.

Dlouhá desetiletí pak Kateřinskou jeskyní procházely generace badatelů i návštěvníků, aniž by si záhadných čar povšimly. Do centra pozornosti je vrátilo až přesvědčení archeologů v čele s Martinem Golcem z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, že jde o abstraktní pravěké kresby, a spolu s kolegy ze Správy jeskyní ČR je nechali prozkoumat. Potvrzení přinesl tým Iva Světlíka z Akademie věd ČR v Praze a díky sofistikovaným analýzám radiouhlíkovou metodou bylo…