Máme velmi odlišný názor, ale musíme spolu hlavně dál mluvit a spolupracovat. Do této věty by se dala shrnout dosavadní evropská reakce na zásadní omezení autonomie Hongkongu, o kterém rozhodla čínská vláda. Evropa se nechce přidat k sankcím a přímé kritice, kterými na čínské porušení pravidel reagují Donald Trump a jeho ministr zahraničí Mike Pompeo. Mírný, opatrný přístup sdílí i nejvlivnější evropská politička Angela Merkel, jejíž Německo v červenci přebírá předsednictví Evropské unie.
„Kancléřka považuje čínský vzestup za historicky nevyhnutelný a z jejího pohledu jsou snahy o zastavení nebo izolaci Číny či případná nová studená válka mnohem nebezpečnější než současný stav,“ řekl Respektu Thorsten Benner, ředitel berlínského think tanku Global Public Policy Institute. „Během návštěv v Pekingu se schází s disidenty a o lidských právech s čínskými hostiteli mluví, ale pragmaticky se soustředí na hospodářskou spolupráci.“ Význam této spolupráce během jejího kancléřství trvale stoupal: v posledních čtyřech letech je Čína nejdůležitějším německým obchodním partnerem, tamní trh je zcela zásadním odbytištěm pro velké koncerny, jako jsou Siemens nebo Volkswagen.
První veřejná debata
Vztahy s Čínou se měly stát hlavní geopolitickou prioritou nadcházejícího německého předsednictví Unie. Cílem bylo sladit během první půlky letošního roku politiky evropských států a najít vůči nastupující mocnosti společnou linii – a na velkém zářijovém summitu v Lipsku přivítat…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
