Jak nestíhám? Všechno v pohodě, všechno je naplánováno. V 6.35 vstát. 6.40 koupelna. 6.45 uvařit čaj. 6.50 namazat chleba. 6.55 sníst chleba a čaj. 7.00 začít psát. Tak vypadá ráno podle zásad mikroplánování. Microscheduling je nejnovější trend v organizaci času – a kdo si rozdělí den na malé úseky a v každém udělá jeden malý úkol, dosáhne velkých výsledků a bude z něj gigant efektivity.
7.15 dopsat první odstavec. 7.20 hledat další informace k tématu microscheduling. Takže, princip je zhruba tento. Člověk je zahlcený množstvím úkolů, z nichž některé jsou tak komplexní a dlouhodobé, že je nejjednodušší se na ně rovnou vykašlat. Anebo je rozdělit právě na malé přehledné části, každé věnovat přehledný časový úsek a tímto způsobem pokračovat k jejich splnění. Jako například: v 8.00–8.15 napsat druhý odstavec. 8.20 smazat první a druhý odstavec a podívat se na věc z jiného úhlu. Microscheduling je samozřejmě trochu extrém a může to skončit jako samoúčelné hlídání minut, něco jako rovnání lehátek na palubě Titaniku, jak to napsal jeden komentující v diskusi.
8.25 udělat si čaj a možná ještě chleba. Nebo koláček? 8.30 napsat deset odstavců. 10.30 celé to smazat, protože to je dlouhé, a navíc to nedává smysl. 11.00 rozepsat další odstavec a jít si udělat oběd. 11.30 přemýšlet, jestli neskočit na nákup. 11.40 skočit na nákup. 13.30 sníst oběd, umýt nádobí, smazat odstavec, pustit si něco na YouTube, vyřídit e-maily, mrknout na FB, chtít zavolat účetní, ale zavolat mamce. Jít…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
