Máme chodit do práce?

Bylo to prohlášení natolik radikální, že není divu, že se ve světovém tisku okamžitě začaly objevovat texty ohlašující zánik klasických kanceláří. V polovině května napsal šéf Twitteru Jack Dorsey v e-mailu bezmála deseti tisícům svých zaměstnanců (vedle Twitteru stojí také v čele společnosti Square), že je nepravděpodobné, že by firmy svoje obří kanceláře v San Francisku a jinde otevřely dříve než v září. Až na výjimky, které vyžadují přítomnost v kanceláři, kam se počítají třeba lidé pečující o servery, zůstávají všichni zaměstnanci doma a – teď přijde sen, nebo noční můra každého zaměstnance – nejspíš už tam zůstanou natrvalo.

Po Twitteru následoval v druhé půlce května další technologický obr Facebook, jehož šéf Mark Zuckerberg oznámil během živě streamovaného videa svým více než 48 tisícům zaměstnanců, že očekává během deseti let přesun více než poloviny z nich do stálého domácího režimu. V Googlu se mluví o návratu do kanceláří příští rok, v Amazonu v říjnu. Konzultantská firma Gartner v deníku The New York Times odhaduje, že většina jejích klientů, kam patří velké firmy nejrůznějších oborů, ponechá alespoň částečně na home officu (na neupřesněnou dobu) až polovinu svých zaměstnanců.

Prohlášení má jasnou symboliku: přichází od firem, které obvykle hrají prim v inovacích všeho druhu. Bližší pohled na globální i tuzemskou situaci ovšem ukazuje, že předpoklad definitivního konce kanceláří je značně nadsazený. Podobně radikální oznámení zatím nepadlo od mnoha dalších firem.

Tuzemský softwarový gigant Avast zavřel 16. března všechny kanceláře po světě a od té doby naprostá většina z jeho 1600 zaměstnanců pracuje doma. A ještě nějakou dobu tam zůstanou. Z průzkumu mezi zaměstnanci totiž vyplynulo, že brzký návrat do kanceláře si přeje pouze necelá pětina z nich, většina naopak preferovala návrat nejdříve v září. A jejich přání firma vyhověla. „Největší obavy mají ze zdravotních rizik,“ tlumočí pohled  kolegů mluvčí Avastu Dominika Kalašová. „Bereme to vážně a strategie otevření kanceláří se od této obavy odvíjí.“

Avast nicméně už teď otevírá kanceláře v Praze, Brně a slovenské Žilině, a to pro ty zaměstnance, kteří z nejrůznějších důvodů mají s prací doma problém, a rádi by se na rozdíl od kolegů do kanceláře vrátili. „Další města budou následovat podle vývoje situace a vládních doporučení v příslušné zemi. Pravděpodobně to bude v červnu nebo v červenci,“ dodává Kalašová. „V případě druhé vlny pandemie počítáme s možností, že by všichni zaměstnanci pracovali opět z domova.“

Příklad Avastu ukazuje, co mezinárodní realitní konzultantská společnost Colliers International zjistila ve velkém průzkumu mezi pěti tisícovkami svých klientů z celého světa zahrnujícím nejrůznější typy firem od pojišťoven po technologické z celkem 12 různých oborů. Návrat do práce plánují s ohledem na přání zaměstnanců, a kde to jde, dávají na výběr. V kancelářích se dodržují bezpečnostní rozestupy, takže se využívají jen omezeně. Firem jako Amazon či Avast, jež ponechají své lidi doma minimálně do podzimu, je řada, ale že se vydají cestou Twitteru – tedy trvale odsunou všechny zaměstnance do jejich domovů –, zatím moc dalších firem nedeklarovalo. Význam práce z domova ovšem bezpochyby vzroste.

„I před krizí byla běžnější, než se to někdy jeví,“ upozorňuje analytik společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský „Zároveň ale většina zaměstnanců, tedy čtyři pětiny, pořád tu možnost neměla – a většina z nich po této možnosti toužila.“ Sice ne pro všechny, ale pro většinu dotazovaných byla možnost pružného nastavení práce, kam patří i home office, jedním z nejdůležitějších faktorů při hledání nové práce – samozřejmě kromě peněz, náplně práce a dojíždění. Hlavní bariéry, které firmám bránily, aby lidem umožňovaly práci doma, byla nedůvěra, jestli lidé budou opravdu pracovat, a obecně obavy z komplikací, jež to přinese pro organizaci. Tyto bariéry koronavirus významně odboural. „Na home office musely ze dne na den přejít i firmy, které lidem moc nevěří,“ připomíná Dombrovský. „A najednou zjišťují, že to jde.“