Co by měli vyjednat Češi

Evropská komise prolomila tabu. Na základě předchozí společné nabídky Německa a Francie předložila minulý návrh nového rozpočtu EU a ten obsahuje záchranný koronavirový fond ve výši 750 milard eur. Dvě třetiny fondu budou podle návrhu komise rozděleny zemím postiženým pandemií prostřednictvím grantů, tedy nevratně, zbylých 250 miliard budou tvořit výhodné půjčky. Naprosto zásadní pak je, že si celou sumu EU poprvé vypůjčí jednotně na finančních trzích, a bude ji tedy také jako celek splácet.

Ke společnému zadlužení se sedmadvacítka nikdy v minulosti neodhodlala, jednoduše proto, že bohatší státy nechtěly ručit za dluhy chudších. Krok je psychologickým zvratem především v Německu, jež se tradičně obává, že se stane evropskou kasičkou. Stejné instinkty ale dosud vykazovaly i další země, především tzv. šetrná čtyřka ve složení Nizozemsko, Finsko, Švédsko a Rakousko, takže velkým průlomem je už samotný fakt, že návrh komise nebyl obratem smeten ze stolu. Ne snad, že by se ve zmíněných státech bouchalo šampaňské, Unii čekají jako vždy úpravy a handrkování. Přesto se zdá, že na samotném principu záchrany panuje v podstatě souhlas.

Zásadní a vlastně i nečekanou změnu postoje lze vysvětlit vážností situace. Nastupující ekonomická krize není způsobena vnitřními problémy, ale především globální živelní pohromou, pandemií. Můžeme se dohadovat, kdo na nepoznaný fenomén reagoval lépe a také zda je již virové drama u konce. Katastrofa nicméně zasáhla EU asymetricky do té míry, že je…