Ve světě jsou v zavádění chytré karantény nejdál asijské státy, ve kterých epidemie propukla nejdříve. Jako příklad systému včasného zachycení nakažených je nejčastěji udávána Jižní Korea. V únoru zde zaznamenali masivní nárůst případů koronaviru, ale země přírůstek dokázala zastavit. Hlavní zásluhu na tom měly, jak známo, dva pilíře: intenzivní testování populace a využití moderních technologií k rychlé identifikaci všech nedávných kontaktů nakaženého. Korejský COVID-19 Smart Management System má kořeny v epidemii MERS z roku 2015. Systém získává data o pohybu lidí, o finančních transakcích či záběry pouličních kamer od 28 různých organizací, mezi nimiž jsou městská policie, banky nebo telefonní operátoři. Hygienikům to umožňuje během pouhých deseti minut vytvořit kompletní mapu lidí, se kterými se nakažený během posledních dnů setkal. Lidem, kteří s infikovanou osobou přišli do kontaktu, pak pošle hygiena zprávu, aby se nechali otestovat. Pozitivně testovaní jsou hospitalizováni ve speciálních zařízeních, lidé bez symptomů musí zůstat dva týdny v domácí karanténě. Její dodržování se ověřuje přes mobilní telefon se zapnutou polohou GPS. Systém lze obelstít tím, že nakažený nechá telefon doma, Jižní Korea proto nově plánuje zavést pro ty, kdo karanténu porušují, elektronické náramky určující polohu člověka.
Efektivní korejský systém digitálního trasování logicky budí nedůvěru v zemích, jejichž obyvatelé si více zakládají na ochraně osobních dat a obávají se jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
