0:00
0:00
Téma19. 4. 202012 minut

Čekání na dobré zprávy

Nový virus zůstává záhadný, zázračné zbraně se nerýsují. Naděje na lék přesto existuje.

Chrání proti novému koronaviru alkohol? Kloktání slanou vodou? Nebo snad opalování? Žádnou z těchto rad ze sociálních sítí nebere věda vážně. Trochu jinak je to ale s další podivnou teorií, podle níž jistou ochranu proti nemoci covid-19 poskytuje 100 let stará vakcína proti tuberkulóze. Pandemie má totiž údajně mírnější průběh v zemích, kde se s ní dlouhá desetiletí plošně očkovalo nebo očkuje dodnes.

Jde o velmi spornou věc, kdyby se ovšem potvrdila, mohla by v mnoha oblastech světa – jak ukazuje mapa, vlastně skoro všude kromě západní Evropy, Severní Ameriky či Austrálie – zmenšit obavy z rýsující se katastrofy. Nějakou takovou dobrou zprávu by svět už rozhodně potřeboval. Stále jasněji se totiž ukazuje, jak málo novému viru rozumíme a jak těžké je cokoli předvídat.

↓ INZERCE

Naděje pro Lukašenka

Na souvislost mezi nasazením takzvané kalmetizační vakcíny proti tuberkulóze označované zkratkou BCG, vyvinuté před 100 lety francouzskými vědci Albertem Calmettem a Camillem Guérinem, a průběhem epidemie poukázaly dvě studie z března. Ani jedna z nich neprošla recenzním řízením, a spoléhat na ně tedy nelze. Přesto je někteří vědci berou vážně: „Původně jsem byla skeptická, ale ta data jsou vzrušující,“ řekla v polovině dubna serveru Live Science imunoložka Paula Cannon z Jihokalifornské univerzity.

Příprava na očkování proti TBC, 1949. Autor: The LIFE Picture Collection via

Jedna ze studií, provedená vědci z Newyorského technologického institutu, zjistila, že zatímco v zemích s plošnou vakcinací proti tuberkulóze – kalmetizací – umíral ani ne jeden člověk na milion obyvatel (údaje k 21. březnu), tam, kde se neočkovalo, to bylo zhruba 16 lidí. Analýza zahrnovala všechny země světa s dostupnými údaji o nasazení vakcíny, vyloučila ale nejchudší státy, z nichž nemusí přicházet spolehlivá data o počtu úmrtí na covid-19. K podobným, i když trochu vyšším číslům dospěla i druhá studie.

Autoři také zjišťovali, jestli jsou na tom lépe země, jež zavedly plošné očkování dříve. Tvrdí, že ano; například Írán, který začal s vakcinací v roce 1984, patřil s téměř 20 mrtvými na milion obyvatel k vážně zasaženým státům, naopak v Brazílii, jež očkuje své obyvatelstvo od roku 1920, umíralo asi 330krát méně lidí. Jako by vakcína, jejíž první dávka se aplikuje hned po narození, dodnes chránila nejohroženější kategorii seniorů.

Pozoruhodné je také srovnání Španělska s Portugalskem. Obě země začaly s kalmetizací v roce 1965, ale zatímco Španělsko ji ukončilo v roce 1981, Portugalsko teprve před čtyřmi lety. A smrtnost se v zemi zdá být asi třikrát nižší než ve Španělsku. Ve Spojených státech ani Itálii se plošně neočkovalo nikdy, podobně jako v Nizozemsku, které rovněž patří k těžce postiženým zemím. V České republice se s povinným očkováním začalo v roce 1953 a přestalo před deseti lety – podobně jako v mnoha jiných státech hlavně proto, že riziko nákazy tuberkulózou už nebylo velké.

Biologické vysvětlení, proč by 100 let stará vakcína mohla chránit proti koronaviru, existuje. Souvisí se změnou našeho chápání toho, jak funguje imunitní systém (více v rámečku). Stručně řečeno, vakcína dokáže obranyschopnost poměrně drastickým způsobem „nakopnout“ – je v ní oslabená, leč živá bakterie příbuzná skutečnému bacilu tuberkulózy, která se zpravidla záhy po narození vstřikuje do kůže, kde přežívá řadu měsíců a dráždí imunitu. I když proti tuberkulóze samé vakcína vlastně nikdy moc spolehlivě nechránila a její účinnost se navíc liší podle etnik, existují přesvědčivé důkazy, že poskytuje jistou imunitu vůči některým jiným chorobám.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc